pondělí 29. prosince 2008

Boblbe-e EL wire mod [howto]

No tak jsem si tu popelnici přeci jen koupil, ale na e-Bay a použitou, zato cena byla poloviční. No a to bych nebyl já, abych to hned z půlky nerozebral, nebo neprovedl nějakou mimotovární modifikaci. Takže situace se má následovně: okolo skeletu dosud nijak neupraveného Boblbe-e Megalopolis Executive jsem nainstaloval elektroluminiscenční kabel (prostě svítící drát). A jak to dopadlo se dozvíte za 4...3...2...1...








Zaprvé potřebujeme batoh a drát. Předpokládejme, že batoh máme, zbývá sehnat drát. To co hledáme není obyčejný elektroluminiscenční kabel, ale jeho upravená verze, takzvaný "Tail Wire". Jeho výhoda spošívá v manžetě, díky které je možné někam kabel přišít, nebo zastrčit. My budeme dělat to druhé. Pamatujte, že nejkvalitnější a nejtrvanlivější káble vyrábí Lytec, ale taky si nechá dobře zaplatit. Pro mé účely postačí levnější výrobek čínské provenience. Supr obrázek měli na elbestbuy.com kde mimojiné tento typ také nabízejí k prodeji.











Takže máme batoh i drát. Co teď s tim? Přemýšlivější čtenáři jistě zhodnotili konstrukční možnosti báglu a je jim jasné, co bude následovat.
Stačí povolit šrouby přitlačující postranní lišty, a do vzniké štěrbiny zasunout tenkou část kabelu. Doporučuji zarazit co nejblíže k liště a následně utáhnout. Čtyři šrouby v bederní prohlubni je nutno dočasně úplně odstranit, jinak se pravděpodobně nepodaří povolit spodní tři šrouby na každé straně.









Pokud jsme postupovali svědomitě a důsledně, výsledek musí zaručeně stát za to...












S přebývajícími zhruba 15 cm kabelu jsem naložil po svém. Mohl jsem je ustřihnout a konec zaizolovat, ale místo toho jsem zbytek protáhl dovnitř a uchytil jej dvěma šrouby, takže osvětluje vnitřek batohu. No nejsem já geniální?









A to je celé! Děkuji za pozornost a těším se u dalšího [howto]!

Méně zručným zájemcům nabízím po dohodě provedení této modifikace. Objednávky přijímám na crteczek uzenáč gmail bodka com.

neděle 28. prosince 2008

MacBook white vs. MacBook alu [hardware]

Tak a už je to skoro tady. Stálo to sice týdny vysedávání u internetu, množství e-mailů a telefonátů, ale konečně jsem se rozhodl. Mým novým notebookem bude nejspíše Apple MacBook bílé barvy. Byla to fakt fuška rozhodnout se. Úplně původně to měl být starší MacBook Pro, ale ty trpěly výrobní vadou grafické karty. Nové MacBooky jí zřejmě trpí taky, a ke všemu se jim příšerně lesknou displeje. Ale pěkně popořadě.

*Úvodní obrázek je vypůjčen z tohoto flickru, najdete tam celou galerii.

Moje současné HP 6735s bylo od počátku přechodným řešením, v podstatě jsem vyčkával, jaké novinky Apple představí na konci roku. Není to špatný notebook, ale je zbytečně velký pro každodenní přenášení, nepatří zrovna mezi tichošlápky a výdrž na baterie také není ohromující.
Lékem na tyto neduhy se pro mne ukazuje být právě MacBook. 13,3" je rozumný rozměr pro každodenní práci v terénu i na stole, ověřená výdrž 5 hodin se zapnutou wi-fi už je dostačující, notebook netrpí tak vysokými teplotami a hladina vydávaného hluku je tím pádem samozřejmě nižší.

Apple nedávno představil novou generaci svých notebooků a MacBook se dočkal podstatného vylepšení, kterým je krom nového hliníkového šasi také mnohem výkonnější grafická karta. Co je pro mne ovšem totální zklamání je displej. Jobs prostě v záchvatu fanatismu po nablýskaných hračkách přestal přemýšlet a displej nového MacBooku překryl sklem. Díky LED podsvětlení není tento problém tak palčivý, ovšem pokud snížíte jas jen o několik málo úrovní, zjistíte, že místo pracovní plochy zíráte na sebe. MacBook si mimo jiné kupuji pro jeho výdrž a 5 hodin rozhodně nedosáhnete s jasem na max, takže pro dlouhodobou práci v terénu bez přístupu k elektrické síti se nový MacBook absolutně nehodí.
Zbyl mi tedy už jen starý dobrý bílý model.
A vlastně není proč truchlit, klávesnice je pocitově o něco lepší, grafická karta svým výkonem dostačuje i pro přehrávání Full HD videa (hry hrát nehodlám), výkonově je na tom stále ještě dobře a bílé pouzdro je mnohem více "Mac like" než hliník, i když není pochyb o jeho menší pevností a odolnosti (a že nové hliníkové šasi na tom je opravdu dobře).
Takže bílý MacBook. Ale jaký? Na trhu zbyl 2,1 GHz model a ještě pořád se dají sehnat kusy s 2,4 GHz Core 2 Duo procesorem. Má význam připlácet za 2 x 300 MHz? V mém případě ne, přesto je pro někoho zrychlení řádově o 10% zajímavé. Stačí se podívat na testy serveru eshop.macsales.com.
Jedná se sice především o testy pamětí, ale zřetelně z nich vyplývá, že například ve výkonu 2,1 plastového a 2,0 hliníkového MacBooku výrazný rozdíl nenajdeme, pokud ovšem nepočítám grafické aplikace typu Photoshop, a i tady je rozdíl v řádu jednotek procent. Tak výpočetně náročné aplikace já ale používat nehodlám, takže ušetřené peníze budu investovat do rozšíření RAMky na 4 GB, čímž dosáhnu v mnoha ohledech vyššího výkonu, než kterého dosahuje hliníkový model se základními 2 GB.
Ani s takovým rozšířením však samozřejmě nedosáhnu herního výkonu hliníku, který je v průměru o čtvrtinu FPS "hbitější", ale jak už jsem zmínil, na hry to nebude.

Hlavní výhody hliníkového modelu tkví tedy především v konstrukci, grafickém výkonu a multitouch trackpadu (je možno jej ovládat až čtyřmi prsty a lze použít i gesta).
Klasický bílý model však nabízí podobný aplikační výkon, lépe čitelný displej a o 20% nižší cenu.

Pokud někomu vyhovuje nově představená řada, dobře pro něj. Jedná se opravdu o nádherné kusy hardwaru a nebýt toho zrcadla přes displej, bral bych všema deseti. Popravdě stále mne to k tomu hliníku trochu táhne...

pátek 26. prosince 2008

5 důvodů, proč používám Google Chrome [software]

Před časem jsem přešel na internetový prohlížeč Google Chrome. Původně jsem k němu měl možná trochu nedůvěru a Firefox mi s přehršlí různých rozšíření neskutečně vyhovoval. K užívání Chrome mne vlasně dovedla náhoda, protože na mém notebooku HP 6735s prostě Firefox nefungoval korektně a na složitějších stránkách se při posouvání nepříjemně sekal. Přišel tedy čas vyzkoušet něco nového.
Opera mne neláká, Explorer používají průměrně inteligentní (a ti, kteří potřebují, aby jim vše 100% fungovalo :-D ), Safari pro Windows stále ještě není zcela odladěno.
O Chrome se toho hodně napsalo a napovídalo, takže nezbývalo neš stáhnout instalační soubor a jít na věc. Instalační soubor je velmi malý, neboť většina potřebných dat se ještě "dopostahuje" z internetu.




1. Import veškerých nastavení z předchozího prohlížeče
Jedna z nejlepších věcí na mne čekala ihnet po dokončení instalace, a sice import navštívených stránek, záložek a hesel z Firefoxu. 5 sekund a mám v novém prohlížečí vše, co jsem postupem času prohlédl a shromáždil.

2. Rychlost spouštění
Při prvním spuštění byla rychlost načtení prohlížeče naprosto ohromující. Samozřejmě Firefox obvykle spustím a běží mi neustále minimalizovaný, ale proč čekat pokaždé, když prohlížeč spouštím?

3. Více prostoru pro prohlížení
Ve Firefoxu jsem vždy odebíral různé panely, protože na 800px vysoké obrazovce notebooku je každý řádek dobrý. Chrome má sice také několik pro mne zbytečných panelů, ale po jejich odstranění získám 5 řádků navíc oproti stejně ořezanému Firefoxu. Využití místa je zde bez debat daleko lepší. Dokládají to i následující screenshoty:













4. Dynamický stavový řádek
S prostorem pro prohlížení také souvisí stavový řádek. Ve Firefoxu jej máte buďto neustále zaplý nebo vyplý. U Chrome se objeví pouze při najetí na odkaz. Velmi praktické.
Někdo se může divit, na co potřebuji stavový řádek, inu, občas je dobré vědět, kam odkaz vede...













5. Download manager (i když s výhradami)
No a pátá výhoda se týká stahování. Všichni stahujeme a každý prohlížeč má jinak provedeného download managera. V Exploreru a defaultně nastaveném Firefoxu se vám objeví nové okno se stahováním, do lišáka se však dá nainstalovat plugin, díky kterému jste o průběhu stahování informováni při spodním okraji obrazovky. Chrome má podobný nástroj ovšem už v základu. Jedinou vadu na kráse vidím v tom, že stahování konkrétního souboru se váže k záložce, na které jste stahovat začali. Na ostatních záložkách tak o průběhu informování nejste (nemluvě o případu, kdy záložku se stahováním rovnou zavřete).
Na obrázku vlevo je samotný download manager, vpravo je pak zároveň s ním zobrazen i stavový řádek.













Co mi na Chrome vadí:
1. Některé stránky nezobrazuje korektně (například nevidím obsah internetového obchodu TNTrade a dokonce občas przní rozložení textu na mém blogu).
2. Absence vzhledů
3. Absence pluginů (ne že bych je potřeboval, ale rozhodně by se tak zavděčil širší skupině uživatelů)
4. Při zavření se nedotazuje na uložení otevřených panelů
EDIT: 5. Nemohu přes něj psát na blog, protože po přidání obrázku v aplikaci Blogger se tento nestane klikatelným. Omlouvám se tímto všem, kteří si chtěli zvětšit náhled a nemohli, nyní je už problém vyřešen.

Tak tohle je pět důvodů, kvůli kterým používám Chrome. Naprosto mi vyhovuje hned po stažení a funguje přesně tak, jak já si představuji bez zdlouhavého ladění a stahování pluginů. Přesto mám samozřejmě záložní prohlížeč, jelikož vyjímečně narazím na problematickou stránku.
A jaký prohlížeč používáte zrovna vy? Jakých je vašich 5 důvodů?

středa 10. prosince 2008

Brains - jak zní maďarští rastamani [hudba]

Když jsem nedávno psal o La Phaze, rozplýval jsem se nad tím, jak si vyhrají s kytarou. Brains tvoří v podobném stylu a elektrická kytara je v jejich hudbě opět poměrně hojně zastoupena. Stejně jako u La Phaze se jedná o breakbeat říznutý vším možným (čuchám čuchám ragga a drum and bass). Co mě totálně rozsekalo jsou ty VOKÁLY. Maďaři jsou rastamani jak ruka a to myslím smrtelně vážně, stačí kouknout na videa.
Původně jsem chtěl psát o jednom ze dvou alb - HuManual (2006) nebo Top Shotta (2008), nakonec jsem se však rozhodl upozornit na celou tvorbu téhle povedené partičky. 
Můžu zodpovědně napsat, že za poslední týden mi ve sluchátkách skoro nic jiného nehrálo. Umělecká kvalita videí příliš na výši není, ale tady hlavně o co? No o muziku, jasně ...


We Play z alba HuManual (dal jsem to sem hlavně kvůli té hezké slečně, takže se na to podívají i muži, které jinak tahle hudba nepřitahuje. Jsem to ale liška podšitá.)


We Come Fi Rock z letošního Top Shotta


Wining opět z alba HuManual

neděle 30. listopadu 2008

Proč jsem si nekoupil popelnici [recenze]

aneb, jak jsem si jel do Prahy nekoupit batoh.

Můj Deuter Trans Alpine 30 mne již jaksi omrzel a nesplňuje zcela podmínky pro bezpečnou přepravu notebooku. Už hodnou chvíli pokukuji po batožině, která by mé přehnané (designové i funkční) nároky splnila. Konečně jsem nabyl dojmu, že mám jasno, a napíšu Ježíškovi o Boblbe-e Megalopolis Sport. Jak to pokračovalo se dočtete dále ...

Nejdříve by bylo vhodné nějak tu věcičku uvést. Tak tedy-jedná se o počin Švédského designéra Jonase Blankinga, v němž se snoubí zajímavé zpracování s vysokou funkčností. Batoh nejenže díky plastové skořepině chrání obsah, ale funguje i jako zádový chránič a dokonce na to má certifikaci. Zavírá se pogumovaným šusťákovým ... ehm jak to nazvat ... Napadá mne jen přirovnání ke kondomu, ale to asi nebude to pravé ... Prostě víkem, v němž je stahovací gumové
lanko. Jak batoh vypadá vidíte na obrázku, nejčastějším komentářem laiků bylo přirovnání k popelnici či vysavači na hovínka.

Zavolal jsem panu Hášovi, majiteli jediného kamenného obchodu, který oficiálně Boblbe-e nabízí. Nebyl problém domluvit sestavení na míru (chtěl jsem záda typu SPORT s matně černou skořepinou). Docela hezky jsme si popovídali a nakonec jsem byl přesvědčen, že záda typu Executive budou lepší. Bohužel v den mé návštěvy neprodával pan Háša osobně a v obchodě nebyla kompetentní osoba, takže jsem byl odkázán na osobní ohledání a to bylo, věřte mi, skutečně důkladné (strávil jsem tam zhruba 2 hodiny).

Nejdříve jsem sáhnul po modelu Megalopolis SPORT. Záda jsou vyrobena z jakési pěnové hmoty potažené síťovinou. Při ohmatání popruhů jsem narazil na tvrdá místa-z důvodu ohnutí popruhu se potahový materiál "krabatí" ve švech po stranách a vzniklé výstupky nepřijemně dřou (vyzkoušeno). Je ale možné, že materiál používáním změkne, každopádně na první pokus mne tohle odradilo řádně.
Vnitřní uspořádání se mi líbilo nejvíce ze všech. Mezi zádovým systémem a vnitřním prostorem je předěl, který výrobce popisuje jako přihrádku na notebook. Ten bych tam ale bez neoprenového obalu nedal ani náhodou, protože prostředkem vede zip, za nímž je vyjímatelné polstrování zad (prachsprostá karimatka). Dlužno dodat, že takhle to mají všechny Megalopolis modely. Líbil se mi ale systém kapsiček umístěných na onom předělu-síťovina s pružnou gumou nahoře, příčemž celý předěl je možno vyndat.
Skořepina je probarvená, pokud tedy uděláte hlubší vryp, nemělo by dojít k výrazné změně barvy (nevyzkoušeno :-) ).
Ve "víku" najdete také kapsu, uzavíranou voděodolným zipem. Její prostor sahá až ke skořepině, takže mám obavu, že pokud v ní hodláte nosit klíče, budou vám tyto pěkně do rytmu chůze klapat o krunýř (nevyzkoušeno).
Celkově na mne SPORT působil velmi levně a 4390 CZK se mi zdá nekřesťansky hodně. Následující model je proti němu minimálně o třídu výš.

Pro mne nejlepším řešením se ukázal být Megalopolis Executive. Zádový systém byl subjektivně pohodlnější, trošku mne zarazilo použití chlupaté tkaniny uvnitř popruhu-mám totiž něco podobného na svém už nějakou dobu nepoužívaném batohu Protest a docela rychle se to trhá. Ale jinak komfort a pohodlíčko.
Vnitřní uspořádání mne nenadchlo jako u SPORTu, protože síťované kapsičky nahradily šusťákové přihrádky, které nejsou roztažitelné, takže objemnější věci musíte dát buďto do spešl pouzdra, nebo je prostě pohodit do prostoru batohu (a hlavně přes ně drobnější předměty nevidíte).
Na víku je jedna bonusová kapsa z neoprenu uzavíraná jak jinak než voděodolným zipem. K samotnému víku je přichycena drukem (patentem) a po jejím odklopení najdete stejnou kapsičku, jako u modelu sport. To je super, protože batoh nenabízí jiné kapsy s rychlým vstupem a jeho otevření trvá podstatně déle, než u klasiky se zipem.
Tyto dvě kapsy by měly postačit pro věci běžné rychlé denní potřeby.
Skořepiny jsou metalické a lakované, radost pohledět. Narazil jsem na stříbrný model, na němž byl hlubší vryp a barva odkladu byla světlá, takže byl dost vidět. Ostatní modely mají skořepinu z černého nebo šedého plastu, ale rýhy jsem nenašel, takže nemohu posoudit, jak moc by byly vidět tam.
Executive je moje osobní no.1 tohoto výrobce. Ještě budu hodně rozmýšlet.

Suverénně nejhezčí barva (subjektivně) je Titan, tedy tmavě šedá. Lesklá černá je sice taky pěkná, ale jelikož není metalická, chybí jí trošku ten šmrnc. Na druhém místě je u mne tmavě modrá metalíza, která je skutečně velmi tmavá a za zhoršených světelných podmínek ji lze indentifikovat jako černou.Původním výběrem byla matně černá skořepina. Ta se však ukázala jako velmi náchylná k poškrábání, protože za tu chvilku co jsem zavazadlo zkoušel se na ní objevilo několik světlejších čar. Ty je možné udělat prakticky čímkoli tvrdším, třeba i nehtem, takže při neopatrné manipulaci může bágl za týden vypadat docela zoufale.

Poslední důkladně ohledaný byl Megalopolis Aero. Ten sice vypadá na obrázcích nejlépe, ale z hlediska funkčnosti mne totálně zklamal. Záda jsou hybridem mezi Executivem a Sportem, popruhy mají zespodu stejnou tkaninu jako Executive.
Vnitřní uspořádání je stejné jako u Executivu, takže jej odlišuje krom zad ještě víko.
To je opět stejné jako u SPORTu, jen je přes něj ještě aerodynamická čepice s tvrzené PUR pěny (matroš hádám, nejsem chemik, ale tomuhle je to nejpodobnější). Oním zklamáním je přístup do batohu. Vypadá to sice efektně, ale krom gumového stahování tak musíte uvolnit přezku a odklopit ještě tohle, takže až vám budou zbývat poslední sekundy života v důsledku vyhladovění, vaše šance na včasné požití sváči se tak dramaticky sníží. Tuto variantu budou zvažovat opravdu jen motoristé, pro které je model určen.

Na zádech vyhlíží všechny modely zajímavě futuristicky a velikost je ještě docela příjemná. Objem je možné zvětšit, protože mezi skořepinou a zády je ještě jakási "harmonika". Roztažený už batoh tak skvěle nevypadá a hrb který vám na zádech vznikne by mohl Quasimodo závidět. Nedokážu si představit, jak bych tohle cpal někde do přihrádky v autobuse nebo se v něm jen otočil. To by pravděpodobně znamenalo omráčení několika okolostojících. K zaplnění celého vnitřního prostoru mi postačil obyčejný kabát po kolena.
Každopádně to vidím tak, že na opravdové cestování to nebude. Batoh je vynikající do školy a na menší objemy nákladu a pro tento účel bych si jej byl ochoten pořídit. Samozřejmě neustále srovnávám se svým Deuterem, který je neskutečně variabilní co se týče možností přepravy různých objemů. Nenabízí ovšem takovou úroveň ochrany.

Moje celkové zklamání v podstatě pramení z toho, že Boblbe-e nebudu moci využívat jako svůj stávající batoh, na který jsem si již za ty 4 roky zvykl. Nechce se mi kupovat sadu vnějších kapes, která by mne vyšla na další 2500 a umožnila mi tak užívat objem, na který jsem zvyklý. Hlavně by konečná cena téhle srandy byla někde okolo 7500 CZK a to už je docela dost.

Chce to prostě změnit přístup-smířit se s tím, že se jedná o zavazadlo pro jiný účel.

Tak to vypadá, že jsem se do Boblbe-e pěkně pustil. Popravdě čekal jsem za pětku trochu víc, ale na moje bláboly se vykašlete-jestli máte pocit, že potřebujete takovou ochranu a nebo se vám prostě líbí, jeďte se na něj podívat. Každopádně doporučuji před investicí zhlédnout naživo.

Klady
+ pohodlné zádové systémy
+ ochrana zad i nákladu
+ bohaté příslušenství
+ možnost zvětšit objem

Zápory
- ta cena
- vzhled a nemotornost po zvětšení objemu
- nepříliš dobrá organizace vnitřního prostoru
- přístup do batohu není vždy ideální

pátek 21. listopadu 2008

První dojmy z nového MacBooku [hardware]

Ne, ještě jsem si to nekoupil. Ale byl jsem se podívat v iStyle Brno, abych porovnal nový Apple MacBook v těle z hliníkové slitiny a jeho plastového předchůdce a souputníka (plastový model dále zůstane v nabídce).
Zaměřím se zejména na otázky a problémy, které mi vrtaly hlavou. Jinak musím napsat, že nový MacBook je solidní kus harwaru a práce s ním představuje extrémní radost (až na ten displej). Ale pěkně popořadě...

Skleněný displej
Displej je díky sklu lesklejší než na původním MacBooku. Podsvětlení je možná o něco intenzivnější, ale má spíš vliv na podání barev (ty jsou subjektivně o něco světlejší než na služebně starším modelu). Kdo si myslí, že podsvětlení pomůže od odlesků, ten je vedle. Prostě tam jsou a patrnější než na plastovém kolegovi, který byl hned vedle. Zkoumal jsem to důkladně a tahle věc mne opravdu nepotěšila. Je fakt, že prodejna byla poměrně hodně osvětlena, ale na plasťáčku jsem svůj odraz nevnímal.

Dorazy víka.
Mnoho z nás určitě hledalo nějaké gumové dorazy. "Přece se to sklo nepokládá rovnou na hliník," mysleli jsme si. Chvilka napětí ... Doraz tam je! Je to gumový pásek okolo celého displeje, takže splývá s černým rámem. Geniální.

Kvalita zpracování.
V torzi je hliníkový kryt displeje poměrně pevný, není ovšem problém prohnout jej stejně jako plast na ploše (nebojte, pruží, takže se vrátí do původního stavu).

Klávesnice
Pocitově mi přišla lepší na předchozím modelu, i když nová také není špatná. Problém vystavovaného modelu byl v poněkud hlučném mezerníku, ale možná to byla jen vada konkrétního kusu, jinak jsou klávesnice obou MacBooků příjemně tiché.

Trackpad
Věcička, kvůli které bych klidně připlatil na hliníkový model. Údajně je skleněný, ale na dotek tak vůbec nepůsobí. Prsty po něm kloužou hladce a gesta se díky jeho velikosti stávají radostí. Ano, gesta. GESTA! Apple učinil touchpad/trackpad skutečně použitelným k ovládání počítače! Mám svoji myšku rád, ale díky tomuhle bych na ni dočasně zapomněl. Neuvěřitelně intuitivní a skvěle použitelné. Kdo nevyzkoušel, neuvěří.

Hrana
Přečetl jsem docela dost kritiky, týkající se ostré přední hrany. Tedy ne že by ten "rantlik" nebyl zaoblený, ale hrana tam skutečně je, i když vůbec ničemu nevadí. Při psaní všemi deseti jsem měl zápěstí položené v prostoru za hranou a ruka se mi tak přes ni nelámala. Já v tom nevidím problém.

Výdrž baterie
U staršího modelu hlásil systém 5:45 se zapnutou wifi, u novějšího 2:30. Není to samozřejmě závada ani nám Apple nelže v materiálech, model se kterým jsem měl co dočinění byl vystaven teprve třetí den, takže se baterka nestihla zajet. Proto nemohu poskytnout uspokojivý údaj.

Co z toho vyplývá
Pořád jsem tak nějak na vážkách, plastový MacBook se dá sehnat poměrně levně, ovšem po stránce zpracování a použitých technologií ho novinka drtí. Jen ten lesklý displej, sakra!

úterý 18. listopadu 2008

Rasismus je svinstvo [názor]

V Litvínově se "demonstrovalo". Proč to píšu v uvozovkách? No protože to vypadalo spíš jako občanská válka. Kdo trochu sleduje média, tomu nemohla aktivita pravicových extremistů uniknout. Veřejnoprávní i internetová média se hemží reportážemi a videi, hojně se diskutuje.

Úroveň komentářů na jednotlivých stránkách nemá příliš cenu rozebírat, drtivá většina přispívajících je mentálně zaostalá a citově deprivovaná, zato s výraznými známkami primitivní agresivity. Projevy rasismu diskuse přetékají, ovšem i tak nějak opačně. Tím myslím rasistické projevy proti nám, bílým, Čechům. V podstatě jsem se dočetl, že jsme horší než Němci, rasistické svi.. (no samička od vepře) a také že by bylo vhodné, abychom pomalu a bolestivě pomřeli na rozličné choroby, ideálně jaksi rodově distribuované (zcela jsem nepochopil důmyslný princip této distribuce, autor příspěvku bude zřejmě vědecký pracovník). Veřejné diskuse opravdu nemá smysl číst.

Podle informace na serveru novinky.cz svolala demonstraci Dělnická (ultrapravicová, pozn. redaktora) strana jako „shromáždění proti pozitivní diskriminaci a policejnímu násilí", nahlášeno ovšem oficiálně bylo jen jako „protest proti násilí“.

V anketě s obyvateli Janova se překvapivě objevily pouze komentáře, které schvalují, že se konečně něco děje. Říkejte si tomu jak chcete, je dost dobře možné, že byly zveřejněny pouze komentáře lidí, kteří mají vůči Romům jisté výhrady (i když automaticky nepodporují pravicový extremismus), ale kdyby tomu tak nebylo, dalo by se to považovat minimálně za zajímavou shodu. Je většina těch lidí xenofobními rasisty? Nemyslím. Pojďmě si konečně připustit, že by mohl být problém také na straně Romů. Že se někomu nelíbí to, jak se projevují na veřejnosti, jak mnozí z nich žijí ze sociálních dávek. To není žádný mýtus, je to veřejné tajemství, o kterém se nesmí mluvit ani psát. Jenže takhle se ten problém prostě nevyřeší a pohár trpělivosti bude vesele přetékat dál.

Někde jsem dokonce zahlédl názor, v němž autor navrhoval, abychom Cikánům přidělili území a nechali je vytvořit si vlastní stát. Když se nad tím skutečně zamyslím, musím se usmívat. Dokážete si představit, jak by takový stát fungoval? Ti chytřejší by pravděpodobně drželi v rukou veškerou moc a ti ostatní ... Dost dobře si nedokážu představit, jak by vytvářeli nové hodnoty, těžili, vyráběli, poskytovali služby (a jaké služby). Ne, takhle by to asi nešlo. Pochopitelně je to můj subjektivní dojem, rád budu tento svůj názor konfrontovat v diskusi.

Velmi mne zaujal článek pana Malého Vypíchni tý bílý svini oči! Aneb rasismus v Čechách. Doporučuji přečíst.

Možná někoho bude zajímat, co si o celém problému myslím já. Pokud ne, klidně to zabalte, protože do konce příspěvku už budete číst jen moje plky.

Myslím si, že současná situace není náhodná a jejím hlavním problémem není rasismus. Naše jurisdikce je v tomto ohledu na slušné úrovni a rasismus je, řekl bych, poměrně důsledně potlačován. Dovoluji si tvrdit, že většina rasistů není rasisty dobrovolně. Blábol? Jak vypadá takový „vyprovokovaný rasismus"? Ono když jedete s partičkou cikánů v šalině* nočním Brnem a krom jejich halekání a hip-hop/rn‘b superstars, které si pouštějí z mobilních telefonů, si vyslechnete i jak se těší, až utratí podporu v herně, začne ve vás cosi hlodat. Osobně mám s Cikány, či Romy, chcete-li (jak napsal Shakespeare "I růže zvána jinak voněla by stejně"), spíše negativní zkušenosti. Přesto se k nim chovám maximálně slušně, snažím se je neomezovat a ve většině případů raději neposlouchat.

Mohl bych sám sebe považovat za onoho "vyprovokovaného rasistu"? Spíše bych ten termín upravil na "vyprovokovaného dedikovaného nedobrovolného rasistu" a ani tak by nebyl přesný. Například v přítomnosti černochů či asiatů nepociťuji sebemenší náznaky nevraživosti či předsudků vůči nim. Vůči Cikánům se chovám naprosto nekonfliktně, a pokud mne ten člověk svým chováním nějak neobtěžuje, je mi vlastně naprosto lhostejný a snažím se, aby můj názor na něj byl zcela neutrální, nezávisle na vzhledu. Takže vlastně označení rasista je na mne příliš silné a v podstatě si jej nezasloužím.

Problém není jen v Cikánech jako etniku, musíme se kriticky zamyslet nad vlastním přístupem. Snad budete souhlasit s tvrzením, že hlavním hnacím motorem je v našem životě motivace. A náš společenský a sociální systém prostě motivačně nepůsobí, minimálně na problémové lidi (tady se přímo nabízí otázka, co na problémové lidi působí motivačně).

Kdybych netoužil po práci která by mne bavila a dovolila mi koupit si spoustu věcí, které sice nepotřebuji, ale udělají mi děsnou radost, pravděpodobně bych také nestudoval, nepracoval a raději pobíral sociální dávky.

Dalším problémem je rasismus. Ne ta skutečná, neopodstatněná nenávist vůči lidem jiné barvy kůže, ale rasismus jakožto magické zaklínadlo. To, jak se tento pojem analyzuje a do detailů rozebírá. To, když se poperou dva jedinci patřící k různým etnikům a hned se hledá rasový motiv. Proč si prostě nepřipustit, že si lidé občas dají do držky jen tak bez nějakého hlubšího podtextu? Proč ve zprávách musí nutně zaznít, že jeden z účastníků rvačky byl Rom/asiat/černoch/Indián/Aboridžinec/Maor/ ... ?

No a jako třetí problém vnímám pseudohumanisty, jejichž existence s předchozím problémem souvisí. To jsou ti lidé, kteří se snaží slovo rasismus aplikovat na veškeré události kolem sebe a přitom oni jsou ti největší rasisté, protože rasista je každý, kdo se snaží společnost nějak dělit dle etnického původu a k jednotlivým skupinám rozdílně přistupovat (moje definice). A obvykle jsou to lidé, kteří se bijí za práva podle nich utlačovaných, aniž by do problému viděli a znali situaci (a někdy aniž by jejich pomoc kdokoli potřeboval či dokonce požadoval). To oni se snaží zvýhodnit nějakou skupinu, a proto si označení rasista právem zaslouží a měli by být za své jednání postihováni.

Jednání pravicových radikálů, neonacistů, fašistů i antifašistů odsuzuji. Obvykle jsou to lidé, kteří tupě přejímají nějakou ideologii, kterou nejsou ani schopni rozumově analyzovat. Nelíbí se mi jejich agresivní chování a jeho směšné obhajoby. Ale pokud se u nás začne masověji protestovat a veřejnost nepřímo projeví podporu, je to rozhodně k zamyšlení. Znovu připomínám, že problém nelze řešit silou. Už takhle jsou Romové vůči bílým jaksi zaujatí, protože je jim jejich médii a pseudohumanisty neustále předkládáno, že oni jsou ti utlačovaní. Pokud se začnou cítit ještě fyzicky ohrožení, situace se může nepřijemně vyhrotit. Ukažme, že jsme moderní společnost, která se dokáže s problémy vypořádat rozumem. Jenže to by chtělo aktivitu ze strany politiků, kteří by se museli zasadit o velmi nepopulární reformu sociálního systému. Očividně je pro ně jednodušší posílat těžkooděnce na demonstrace.

Čekáte nějaké hlubokomyslné moudro na závěr? Od jednadvacetiletého člověka, který se o tuto problematiku příliš nezajímá, nemá žádný titul, není nadprůměrně nadaný a píše si blogánek?! Přestaňme prostě společnost neustále rozdělovat a rasové původy řešme jen v situacích, kdy je to nezbytně nutné. Rasismus je svinstvo.


* V Brně totiž tramvaje nejezdí

sobota 8. listopadu 2008

Jak volí svá jména pornohvězdy? [software]

Upozornění : Následující článek neobsahuje absolutně žádné užitečné informace.

Ve virtuálu se vám často může stát, že nevíte, jaké si zvolit jméno, tedy spíše přezdívku. Já osobně tu svoji příliš neměním, ale znám pár lidí, kteří si zakládají pokaždé novou. Pokud už vám docházejí nápady, ať už z nedostatku invence či vyčerpáním v důsledku založení desítek loginů, případně se chcete jen pobavit, pak je pro vás určeno několik následujících stránek.

Jste obdivovatelem ságy Star Wars a rádi byste zapadli do onoho světa? Je to jednoduché. Vezměte první 3 písmena svého příjmení a první 2 písmena jména, spojením vznikne nové jméno. Přijmení bude sestávat z prvních dvou písmen přijmení, které nosila vaše matka za svobodna, a prvních 3 písmen vašeho rodiště. Kdo nepochopil, může navštívit Your Star Wars Name.
Komu to přijde složité, nechť zkusí rovnou generátor jmen, který vše obstará s vaším minimálním přičiněním.

Chcete se stát známou pornohvězdou a nevíte jaký pseudonym zvolit? Neponechte nic náhodě a raději použijte PORNALIZER.

A naopak - pokud někoho zajímá, co ve skutečnosti znamená jeho jméno, zjistí to na této stránce. Funkci skvěle vystihuje motto "Chcete vědět, co váš přítel, šéf, učitel, nebo jiná osoba opravdu je? Zadejte sem jeho jméno nebo přezdívku a hned poznáte jeho pravou identitu!"
Jen tak pro informaci, Karel je ve skutečnosti "Kráčející Anorganický Raketometčík na Eliminaci Lidstva ".

Pokud znáte ještě nějakou podobnou šaškárnu, bez obav se o ni podělte v diskusi, vaše odkazy jsou vítány.

BONUS : Víte co je to "syndrom blogující třináctky"? Pokud chcete psát stejně supakchůl jako tito mladí blogeři, zpočátku budete zaručeně potřebovat nástroj, který převede naši krásnou řeč do jim srozumitelných.. Ehm, jak to slušně nazvat.. Prostě zkuste vypatlátor!

úterý 4. listopadu 2008

Elektroluminiscenční hračky [hardware]

Tentokrát bych se rád podíval na velmi zajímavou technologii osvětlení.
Elektroluminscence je jev, k němuž dochází při vystavení luminoforu působení elektrického proudu. Výhodou osvětlení využívajícího tuto technologii je především nízká energetická náročnost, žádné produkované teplo a hlavně rovnoměrný svit.
Asi jste jako malí chtěli digitální hodinky s tím supr namodralým podsvícením. Ano, tak tohle je ono.

Dnes už se takhle nepodsvětlují jen displeje, nýbrž i budíky v autech a dokonce i billboardy. Některé společnosti se EL osvětlením přímo zabývají, vyrábí se lišty na schody, piktogramy, vypínače, ...
Dále by bylo vhodné zmínit potřebu invertoru. Jestli si myslíte, že to prostě píchnete na baterku, tak vás hodlám nepotěšit. Takhle to prostě nefunguje. EL kabel/pásek/panel potřebuje k vyvolání luminiscence (k tomu abyste to rozsvítili) napětí vyšší, než je klasická baterie schopná dodat. Je tedy potřeba ještě předřazený obvod. Ten je sice předřazený, ale naštěstí není předražený.

Na trhu již existuje poměrně široká nabídka osvětlovacích prvků a není nutné sahat ani příliš hluboko do peněženky. Nadšeni budou nejspíše tuneři aut a počítačů, kteří své miláčky budou moci vyšperkovatzase něčím novým. Ale abych jenom neremcal, pojďme se podívat, co se dá všechno sehnat

Pásky
Jedná se o pásy různých délek a šířek, zpravidla samolepící. Barev si můžete zvolit zhruba osm. Je to ohebné a dá se to nalepit kamkoli (například tím lze olepit hrany schodů).
1,5 m pás se dá pořídit do 600 CZK včetně intertoru.












Kabely
Moje nejoblíbenější. Dodávají se v různých tloušťkách, dají se zohýbat do libovolného tvaru, obrazce či nápisu (pryčs neony, tohle je zatraceně jednoduché) a jsou poměrně odolné. S oblibou si je objednávají tuneři aut, aby je následně nacpali do mezer mezi plasty a osvítili tak kontury palubovky. Speciálně pro ně jsem nedávno zřídil stránku www.ledtuning.blogspot.com.
V kombinaci s bateriovým napájecím adaptérem je kablík ideální k připevnění i na oděv či batoh.
Cena je lidová, za 3m kabelu s invertorem a napájením z autozásuvky zaplatíte 600 CZK.












Konstrukce
Tu bych rád ukázal právě na kabelu. Uprostřed je silnější vodič, jehož povrch je pokryt luminoforem. Okolo něj pak vedou dva opravdu tenké drátky a celé je to zafixováno průhlednou vinylovou fólií. Pro dosažení požadovaného barevného odstínu je ještě z venčí zabarvená krycí bužírka.









Panely
Netřeba komentáře, ceny se liší podle velikosti plochy.
Destička zvící malého bločku A5 přijde na 1200 CZK









Trička
Se svítícím trikem na party zabodujete. Reaguje na zvuk, po odejmutí panelu, který je přichycen suchým zipem, jej lze dokonce vyprat. Různé tvary a obrazce samozřejmostí. Na fotce je dokonce varianta měřící sílu wi-fi signálu.
Od 700 CZK - podle modelu.












Brýle
No a když už máte tričko, proč nevypadat jako lampion uplně.
Za 800 CZK.










Jak vidíte, s elektroluminiscencí se dá užít spousta srandy a lze ji použít i tak nějak užitečně. Pokud toužíte po některém z uvedených výrobků a nedaří se vám jej sehnat, obraťte se bez váhání na mne-poradím, seženu.

pátek 17. října 2008

Střípky z Noci reklamožroutů [UTB]

Noc reklamožroutů je šestihodinový maraton, při němž vám v kině pouští světový výběr reklam. Letos jste jej mohli navštívit v Palace cinemas v Brně a Praze. Kdo pořád nechápe, může přelouskat článek na idnes.
Rád bych se podělil o reklamy, které mne na uvedené akci nejvíce zaujaly. Snad se budou líbit. Jasně, jdu trochu s křížkem po funuse, ale to bych nebyl já, abych něco udělal včas a dobře.

Co mě pobavilo
Renault Clio - Slow is ugly


Argentinská reklama na kondomy s ovocnou příchutí (znalost jazyka není důležitá)


Nad čím jsem se musel zamyslet
Free hugs - hlavní motto kampaně je "AIDS se takhle nepřenáší, láska ano".


Jedna proti rasismu


No a protože rasismus je svinstvo, přidám ještě jednu bonusovou (znalost angličtiny nutná)

sobota 11. října 2008

La Phaze - je novinka fakt mirákl? [hudba]

La Phaze jsou punkeři jako prase. Ne punkeři jako že by hráli punk, tíhnou především k breakbeatu, drum and bassu a junglu. Jejich přednes je mimořádně energický bla bla bla. Jak jsem ale proboha přišel na to, že to sou punkeři? Inu těmle svěžím větrum z Francie není nic svaté. Na předchozím albu Fin De Cycle [2005] to předvedli dostatečně, hodně se zde experimentovalo s elektronickou kytarou a díky tomu si je jen těžko spletete. A kytara má v jejich hudbě pořád svoje nenahraditelné místo. Krom toho francouzština je v tomhle typu hudby extrasupermegacool.
Miracle je vyklidněnější, méně drum and basso-hip-hopový, více melodický, méně elektronický a...punkovější (viz. numero 11 - No Backyards). Jo a abych nezapomněl, voni dokonce umí i zpívat a docela dobře. Ale to se prostě musí slyšet.
Nebudu tady rozebírat jednotlivé singly, ale moje nejoblíbenější (dubovky? Můžu to tak pojmenovat? Znalci nechť mě s gustem zjezdí v diskusi) jsou Roof on Fire a trošku dojáček Little Face.














Treklist :
01. Miracle
02. Le Chant des bombes
03. Devil Game
04. La Langue
05. La Cause
06. Peine de vie
07. Roof on Fire
08. Little Face
09. Ŕ table
10. Fičvre de l'exil (We Comin' Rougher)

Klasika z alba Fin De Cycle


Nemůžu sem nedat svojí čerstvě nejoblíbenější novinku
Related Posts with Thumbnails