Ubuntu je velmi dobře použitelný systém [software]

Po dlouhém čekání došlo k realizaci věci, na niž jsem se již dlouho připravoval. Konečně se mi podařilo vyzkoušet Ubuntu, tedy Linuxovou distribuci určenou začátečníkům. Co mi tak dlouho trvalo? Inu zdráhal jsem se nainstalovat tento systém na počítač s Windows XP, který běžně používám. Je to počítač na práci, nikoli na experimenty. Pro tyto účely mi postačil osobní počítač v konfiguraci Pentium III 1,5 GHz, 256 MB RAM, GeForce MX440 64 MB a 10 GB HDD. Závěr už je tak trochu nastíněn samotným titulkem, ale pojďme se na to vše podívat poněkud hlouběji.

Systém si můžete vyzkoušet použitím takzvaného "Live CD" tak, že z něho nabootujete. Vše je sice pomalejší, ale můžete si tak Ubuntu osahat bez jakýchkoli změn v počítači a z toho pramenících obav. Pokud se již cítíte zralí přikročit k instalaci, lze tak učinit právě z live režimu. Bude vám položeno několik nezbytných dotazů a pokud máte na disku jiný operační systém, Ubuntu si najde volné místečko (s jehož výběrem mu pomůžete) a nainstaluje se do vyhrazeného prostoru. Nemusíte se tak bát o svá stávající data.
Tak a máme nainstalováno. První problémy se na mě však vyrojily záhy.
Co se týče hardwaru, vše se nadetekovalo a fungovalo hned (docela pokrok oproti Windows). Ubuntu v základu obsahuje vše, co by si běžný uživatel jen mohl přát. Prohlížeč (Firefox), e-mailový klient (Evolution, lze doinstalovat Thunderbird), IM Klient (Pidgin), Open Office, Přehrávač filmů, hudby...
Na první problém jsem narazil už po otevření prohlížeče. Prostě neměl flash player. Pohoda, nic nového. Systém se mě zeptal, zda jej chci nainstalovat. Pochopitelně jsem souhlasil, avšak požadovanou operaci nebylo možno provést. Prostě plugin se přímo do Firefoxu nenainstaloval. Naštěstí se tak dá učinit přes správu balíčků, o které se ještě rozepíši.
Další problém jsem objevil při pokusu přehrát MP3. Vložil jsem flashdisk (formátovaný pod Windows, přesto jsem mohl prohlížet a otevírat data, super) a poklikal na zvolenou skladbu. Otevřel se přehrávač a oznámil, že MP3 neumí, ale pokud budu chtít, rád se to naučí. Souhlasil jsem. Následovala další chybová hláška.
Strávil jsem několik desítek minut hledáním kodeků (zlozvyk z Windows), avšak Ubuntu zřejmě tímto způsobem nefunguje. Nakonec mne částečně spasil návod, který radil jak nastavit repozitáře a doinstalovat kodeky. Pak už stačilo jen je přidat pomocí adekvátní aplikace.
A to je jedno obrovské plus Ubuntu. Chcete nainstalovat program? Prostě otevřete příslušnou aplikaci (Synaptic) a aktualizuje se vám seznam všech dostupných programů pro váš systém, přehledně členěný dle kategorií. Padl vám některý z nich do oka a rádi byste jej nainstalovali? Prostě zaškrtněte políčko a systém vše provede za vás. Je až neuvěřitelné, jak jednoduché to může být.
Jenže aby systém nainstaloval některý program, musí jej najít. A k tomu právě slouží zmíněný repozitář. Jestli jsem vše dobře pochopil, jedná se v podstatě o přídání "důvěryhodného" serveru, ze kterého systém v případě potřeby doplní seznam dostupných programů. Pokud je tohle blábol, prosím fundovaného odborníka o zjednání nápravy v komentářích.

Pro potěchu oka přikládám pár chybových hlášek, které mne, Windowsem zoceleného uživatele, naštěstí neodradily. Je možné, že něco z toho způsobila má neznalost, ale pokud je Ubuntu systém pro laiky, představoval bych si vše ještě o ždibíček jednodušší. A ono to naštěstí jednodušší je s instalací současné verze.










Zabrousil jsem do správy aktualizací, abych byl upozorněn, že je možnost upgradu na vyšší verzi. Ta současná se nazývá Hardy Heron, nahrazuje předchozí Gutsy Gibbon, která byla nainstalována právě na mém stroji. Hardy má sice požadavky 256MB RAM (384 MB v live režimu) a 4 GB HDD, přesto byl po asi osmi hodinách pohodlně usazen na mém disku. Za celou dobu si vyžádal jen asi třikrát interakci uživatele a v závěru jeden restart, to vše na 512 kbps lince.
Systém chodí naprosto stabilně a když pominu poněkud delší dobu startování, která je však s ohledem na použitý hardware pořád ještě v normě, nemohu na Hardyho adresu říci jediné špatné slovo.
Na obrázku vlevo vidíte pracovní plochu tak, jak vypadá čerstvě po instalaci. To bych ale nebyl já, abych se v tom vzhledu trošku nepovrtal, takže na obrázku vedle máme pracovní plochu kompletně přetvořenou k obrazu Apple OS X. Nezabralo mi to ani čtvrt hodiny a vše vypadá báječně, včetně grafických efektů.










Ubuntu není náhrada Windows, ani nemůže být. Funguje jinak a spousta věcí se zde dělá jinak. Přesto se jedná o mimořádně uživatelsky přívětivý systém s působivým vzhledem a logickým ovládáním.
Pokud někdo používá počítač k přístupu na internet, mail, komunikaci s přáteli a občas něco napíše v textovém editoru, pak je zbytečné aby platil dva tisíce korun za systém Microsoftu. Všechny tyto funkce nabízí Ubuntu zdarma. Pokud překonáte obavy a dáte mu šanci, možná budete příjemně překvapeni, tak jako já.
Nehledě na to, že již nepotřebujete antivirus a antispyware, protože se tyto hrozby Linuxu prostě netýkají.
Ubuntu se prozatím nestane mým hlavním operačním systémem. Vyrostl jsem na Windowsech a ještě u nich nějakou chvíli zůstanu. Už ale vím, že Ubuntu je velmi dobře použitelná distribuce a udělala na mne dobrý dojem.
Neexistuje žádný nejlepší systém, každý jedinec má možnost zvolit si to, co je pro něj nejlepší. Až zjistím co je nejlepší pro mne, dám vědět.

Windows Vista jsou nepovedený systém [software]

To co tady teď napíšu nejspíš většinu moc nepřekvapí. Každopádně se jedná o můj osobní názor, který vyplývá ze zkušeností a informací především z internetu a nemusí se shodovat s názory ostatních. Nedělám to abych se připojil k davu odpůrců, rád bych objektivně zhodnotil nedostatky případně vyvolal konstruktivní diskuzi.

K tomuto systému jsem již od počátku přistupoval velmi skepticky. Už vlastně samotným nákupem verze Business, kvůli plánovanému downgradu na XP Professional (v té době stály obě verze stejně). Přesto první instalace patřila Vistě, prostě ze zvědavosti. Tahle hračka mi vydržela asi půl hodiny-všechno bylo jinak a jinde a zároveň všude, vše bylo děsně pomalé. Hup zpátky na XP, jejichž spokojeným uživatelem jsem doposud.
Samozřejmě z půlhodiny na Vistě nehodlám vyvozovat závěry. Za tu dobu jsem se s ní setkal již mnohokrát, strávil u ní desítky hodin a řešil několik problémů, především typu hardwarové nekompatibility. Například na mém počítači v konfiguraci AMD Athlon 3200+ @ 2,2 GHz, 2 GB RAM, Základní deska ASUS A8N-SLI, GK toho času GeForce 6600, se tento systém budoucnosti podařilo nainstalovat, ale bohužel nikdy spustit. Prostě to nešlo. Jak poznamenal někdo na síti "Vista je systém budoucnosti, protože jedině v budoucnosti budou dostatečně silné počítače, aby ji utáhly". Skutečně, jedna z věcí, která mi velmi vadí, je hardwarová náročnost. Systém budoucnosti by neměl být rozežranější, ale naopak co nejskromnější co se týče nároků. Lepší počítač si přeci kupujeme pro to, abychom využili výkon v aplikacích, ne abychom živily extrémně náročný systém. Alespoň u mne to tak je.
Další věcí je vykrádání nápadů ze systému společnosti Apple. To je neoddiskutovatelný fakt. Je logické, že od sebe společnosti vyvíjející operační systémy "opisují", jde přeci o co největší uživatelskou přívětivost. To co ale předvedl Microsoft je trapně ubohé. Nulová invence, jen (špatně) okopírované funkce Apple OS X. Jako úsměvnou ilustraci přikládám video :

Ne, na tomto videu rozhodně nehodlám své argumenty stavět, nepokládám jej za zcela objektivní (indexování obsahu pro urychlení vyhledávání je spíše logický krok).

Co stojí za hardwarovou náročností Visty? Vynechme teď fakt, že zabere 10GB místa na disku, ty jsou dnes tak velké a levné, že toto bych za problém nepovažoval. Mám na mysli vytížení RAM paměti a procesoru, tedy z toho plynoucí minimální systémové požadavky. Nebudu dokola opisovat to, co už přeložili jiní, sami si přečtěte článek na blog.webtrh.cz Windows Vista jsou záměrně vadné. Je zde částečně přeložená zpráva Petera Gutmanna, bezpečnostního experta Aucklandské univerzity. Tak co, už jste nalomení? Vycházím z toho, že pravda je někde uprostřed, přesto mne zarazila reakce Microsoftu, který některá fakta uvedená v Gutmannově analýze nejen nedementoval, ale dokonce potvrdil. Kdo si ji nepřečetl, pro toho je alespoň následující shrnutí.
"Jádro operačního systému Windows Vista obsahuje prvky značně přepracované takovým způsobem, aby poskytovaly ochranu takzvaného “prémiového obsahu”, typicky data ve vysokém rozlišení z Blu-Ray a HD-DVD nosičů, před kopírováním. Tato ochrana s sebou nese podstatné náklady v oblasti výkonu, stability systému, technické podpory a ceny hardware a software. Tyto problémy neovlivní pouze uživatele Vista, nýbrž celou oblast osobních počítačů. […] Tento dokument analyzuje náklady spojené s ochranou obsahu ve Vista a nepřímé škody, které tato ochrana způsobí v celém počítačovém průmyslu."

Pro mne neskutečně iritující je také to, jak se systém pořád na něco ptá ve smyslu "Skutečně chcete dělat to co právě děláte?", "Opravdu jste na tu ikonu poklikal proto, že chcete instalovat tento soubor?", "Tato aplikace není certifikována Microsoftem (rozumějte tvůrce nezaplatil tučnou gáži), certifikovaná alternativa sice neexistuje ale chcete opravdu instalovat tohle?". Grrr! Má jít o jistou ochranu, stejně jako například v Linuxu potřebujete pro podobné akce administrátorská práva, případně musíte zadat heslo. Způsob jaký zvolil Microsoft je otravný a neefektivní, protože BFU odkliká cokoli, jen aby dokončil co začal.

A co zasadilo Vistě v mých očích smrtící ránu byl rozhovor s kolegou, který absolvoval Microsoftí školení. Tam školitel v podstatě řekl, že Microsoft si je vědom, že Vista se příliš nepovedla, ale hodlá ji protlačit masivní reklamou (tak jak to odkoukal od Applu, pozn. autora). Takže více než o funkčnost jde o "cool faktor".
Nejsem bezmezný obdivovatel Applu, faktem ovšem je, že se jedná o progresivní společnost, která má velmi propracovaný marketingový systém a zároveň nabízí zajímavé produkty.

Můj názor na závěr? Vistu si koupí jen hardcore hráč vybavený výkonným hardwarem, který si chce vychutnat hry v Direct X 10 (skutečně je o co stát). Profesionál si ji pořídí nejspíš proto, že masa se nechá přesvědčit reklamou a on tak bude nucen optimalizovat své programy právě pro tento systém.
Vista napravuje některé nedostatky XP (třeba práce s pamětí), přesto většinu vylepšení lze do XP doinstalovat také.

VLC media player [software]

Opět se podělím o jeden z programů, který sám používám.
Jistě na ploše máte minimálně dva přehrávače. Jeden umí dobře filmová DVD, jiný zase ostatní formáty. Vyjímkou nejsou ani lidé, kteří mají tři i čtyři přehrávače médií. U mne toto období skončilo instalací VLC media playeru, přehrávače, jenž si poradí s většinou běžných formátů.
Jedná se o open source projekt francouzských studentů a tudíž je program volně ke stažení ve verzích pro všechny běžné platformy, včetně mobilní Pocket PC.


Plusy
+ přehraje skoro vše, dokonce poškozené/neúplné soubory
+ verze pro všechny dostupné operační systémy
+ rychlost
+ možnosti nastavení
+ CENA :-)

Minusy
- Menu nastavení není příliš přehledné
- U základní verze nejsou v celoobrazovkovém režimu dostupné ovládací prvky

Přehledný soupis podporovaných formátů, platforem, atd.
Domovská stránka projektu