YUIN PK3 - první dojmy a srovnání [recenze]

Konečně jsem měl v týdnu čas zajít na poštu a vyzvednout si balíky. Jeden z Číny a jeden z

Prahy. V tom z Číny byla sluchátka YUIN PK3 (800 Kč), která jsem pořídil, protože jsou údajně dobrá. V tom z Prahy byla sluchátka KOSS Porta Pro, která jsem pořídil, protože byla levná (400 Kč).

Moje Sennheiser PX200 jsou vynikající sluchátka, ale po opravě už to nějak není ono, bylo třeba koupit nová. Ovšem za cenu nových PX200 mám nyní YUIN PK3 i Porty.

PK3 pro běžný poslech venku, Porty spíše pro poslech doma (mj. protože jsou neuvěřitelně ošklivé).

Jaké jsou prvotní dojmy? Jak kvalitní sluchátka vyrábí u nás poměrně neznámá značka YUIN?

První co upoutá Vaši pozornost je obal. Jak kvalitní asi budou sluchátka, u nichž si dává výrobce tolik záležet na precizním balení? To na první pohled vypadá, jako kdyby byl uvnitř nějaký luxusní krém. Po stažení graficky vkusně vyvedeného papírového přebalu tu před námi stojí stříbrná krabička.

Její jednotlivé části jsou slícovány tak perfektně, že vám chvilku zabere přijít na to, jak se otvírá. Až se to konečně podaří, naskytne se pohled dovnitř. Tam čekají molitanové polštářky ve třech provedeních (celkem tedy 6ks - 3 páry), tištěný manuál, zlacená redukce na 6,3 mm jack a tajemná plastová ampulka s logem výrobce navrchu. Jak správně tušíte, uvnitř je ten zázrak, YUIN PK3.

Samotná sluchátka vypadají naprosto fádně a příliš se neliší od pecek za stovku. O tvaru si udělejte obrázek sami (resp. jeho obrázek jsem vám udělal já :-) ). Opět nic světoborného, v uších ale drží perfektně.

A teď to hlavní. To, kvůli čemu u mě dostala značka YUIN šanci. ZVUK. Pro srovnávání byla použita jak sluchátka do uší, tzv. pecky, tak posléze i známé modely značek Sennheiser a KOSS.

Zprava - sluchátka srovnaná podle kvality zvuku od nejhorších po nejlepší.

Bílá sluchátky dostal bratr k přehrávači MIVVY, černá hned vedle byla k nějakému reklamnímu rádijku. Třetí jsou pecky SONY, ovšem s měniči ze sluchátek přibalených k Emgetonu Enox EMX-830 (taková moje nouzová mimotovární modifikace). Úplně nalevo model, který nás bude zajímat nejvíce - PK3.

První dvojici okamžitě vytrhávám z uší po několika sekundách poslechu. Kdyby tohle byla poslední sluchátka na světě, skutečně dlouho bych se rozmýšlel, zda je použiji. Přestože jsem asi 14 dní na sluchátkách neposlouchal, tenhle rozdíl je jasný hned. Moje "vytuněné" pecky hrají o poznání lépe, než úvodní dvojice. Přesto jejich zvuku chybí prostor a hloubka.

Žádná kromě PK3 nebyla schopná věrohodně zahrát kopák. Přednes byl hodně nevyvážený a ekvalizér situaci, kromě PK3 (i tam se s ním musí hodně opatrně), příliš nezlepšoval.

Tady YUIN boduje na celé čáře. Ovšem, narovinu, žádný ze soupeřů za moc nestojí. Alespoň máme jistotu, že PK3 hrají lépe než to nejhorší, co lze na trhu nalézt :-)

Nyní budu srovnávat modely, které jsou vzhledem ke konstrukci náušníku nesrovnatelné. Jednotlivé závěry jsou tedy velmi subjektivní.

Je vůbec fyzikálně možné, aby něco tak malého hrálo lépe, než něco tak velkého?

Kategorie:

Špuntová sluchátka (YUIN PK3)

Otevřená supraaurální sluchátka (KOSS Porta Pro)

Uzavřená supraaurální sluchátka (Sennheiser PX200)

Pokud ani za mák nerozumíte tomu, co jednotlivé názvy vyjadřují, přečtěte si nejdříve článek Vybíráme sluchátka, kde pojmy vysvětluji.

Hned na začátku jsem udělal obrovskou chybu - začal s KOSS Porta Pro, sluchátky, pověstnými svým mohutným zvukem. Tenhle model je řádně přebasovaný a při následném nasazení YUIN PK3 mě okamžitě napadlo "houlyšit, za tohle jsem vyplázl litr!". Tak moc nevýrazně a plastově zněly proti Portám. Přiznám se, dalo by se říci, že jsem vyznavačem hlubokých basů.

Teď mám na uších PK3. Už asi 2 hodiny. Slyším hudbu. Slyším detailní a NEZASTŘENÝ zpěv. Basy nejsou tak mohutné (i když po pár hodinách se pecky docela pěkně rozehrály), ale jsou tam. Jen už nejsou hlavní složkou výsledného zvuku. KOSSy možná použiji pro poslech, na YUINech poslouchám, protože mě to prostě nějak víc baví. Nedokážu to popsat, prostě už mě hluboké basy Port zdaleka tak nedostávají, teď slyším detaily hlasu a nástrojů, které jsem na KOSSech neslyšel.

Na drum and bass jsou Porty asi vhodnější, ale když si chci poslechnout kytary a zpěv - YUIN.

Co se týče Sennheiser PX200, stále bych je nazval nejlepšími sluchátky, jaká jsem kdy měl. Nelze ale porovnávat dvakrát dražší PXka, ke všemu s jinou konstrukcí, s peckami YUIN.

KOSS Porta Pro u mne propadají na celé čáře. Ani po několikaminutovém ladění ekvalizéru nejsem schopen dosáhnout nezastřených výšek. Jejich zvuk se mi prostě nelíbí. Ještěže byla tak levná. Nejspíš je prodám.

Upřímně - kdyby mi PK3 nevyhovovaly, i přes relativně vysokou částku, kterou mne stály, bych byl schopen to uznat. Prostě bych je sundal a prodal. Jenže ono to prostě nejde. Young Folks poslouchám zas a znovu a neuvěřitelně si to užívám, přestože tuhle skladbu jsem slyšel snad stokrát.

* Omlouvám se všem, komu se formátování nezobrazilo korektně. Editor služby Blogger je neuvěřitelně stupidní a není možné zajistit, aby se stránka zobrazila stejně ve Firefoxu, Internet Exploreru, Safari, Opeře, Maxthonu, Seamonkey, Konqueroru a dalších.

Oprava Sennheiser PX200 [názor]

Miluji svá sluchátka. Doslova. Hluboké basy, srozumitelné středy a výšky a hlavně dokonalá izolace od okolních zvuků. Proto jsem nesl dosti těžce, když jsem o ně přišel. Tedy ne že bych je ztratil nebo zničil, zkrátka se mi podařilo porušit izolaci u jedné z mušlí a přerušit tak kabel. I přes tento defekt jsem raději poslouchal jen jedno ze sluchátek, než bych sáhl po některých peckách, jež se mi doma povalují.
Pochopitelně takhle to nešlo do nekonečna, poinformoval jsem se proto o opravě. Tu provádí autorizovaný servis Sennheiser, společnost PANTER. Výměna měla stát 300 Kč + 19% DPH, cena tedy vcelku přijatelná. Odesláno 15.6. jako obyčejný balík na následující adresu:

PANTER spol. s r.o.
Bohuslava Martinů 7
140 00, Praha 4
Czech Republic

Sice nepřišel žádný potvrzující e-mail nebo tak něco, ale jistě jsou to solidní lidé...
Sluchátka dnes, 24.6., dorazila profi balíkem České pošty až k mně domů za lidových 357 Kč. Dychtivě jsem otevřel krabici. První co mne zarazilo byl kabel. Původní dvoužilový s rovným konektorem byl nahrazen jednožilovým s konektorem zahnutým. Žádný problém, snad je alespoň vyztužený Kevlarem, jako originální. V místě rozdvojení se skví nápis "MX 51", což je jiný model sluchátek od téhož výrobce, ovšem v poloviční ceně. O Kevlaru ani zmínka, nějak se s tím smířím.
Vzhledem k tomu, že mušle jsou lepené, odstranil jsem také polstry abych se přesvědčil, že plasty nebyly nějak poškozeny. Nebyly. Oddělení dílů a následné slepení bylo provedeno vcelku precizně. Sice se technikovi podařilo částečně přilepit jeden z polstrů, ale ty jsem kupoval nedávno nové, takže výměnu nemusím následující 2 roky řešit.
Pak přišlo to hlavní - ZVUK. "Budou znít jinak. V jednom z nich bude chrastit. Nebudou hrát jako předtím." No honilo se mi toho hlavou dost. Tak jsem je nasadil a spustil nejprve nějaký Drum and Bass, poté Walking on a Dream od Empire of the Sun a v tuto chvíli Lykke Li. JE TO POŘÁD TAM! Hutné basy ale celkově srozumitelný zbytek spektra.

Suma sumárum: Mám jiný kabel, přilepený polstr, ale trvalo to jen týden a jsem šťastný jako knokautovaná myš, že mohu pokračovat v poslechu mých milovaných sluchátek.

EDIT 27.6.: Tak ona ta oprava přeci jen tak bezproblémová nebyla. Nový kabel má na dvou místech porušenou izolaci a pravý měnič při nízkých tónech rezonuje. Toho jsem si všiml až druhý den při poslechu Crystal Method.
Spravil jsem o této skutečnosti příslušnou osobu a mám prý sluchátka poslat znovu, tentokrát vše vyřeší "bezplatně" (pravděpodobně budu hradit náklady na zaslání). Prý sluchátka dávají dohromady jak jen to jde, protože musí brát díly ze sluchátek jiných. To je mi servis. Platím 300 korun za kabel, který někdo někde vytáhne z odpadu.

Na závěr ještě fotogalerie (zleva): 1. ulomený kabel; 2. konektor nový (vlevo) a původní 3. detail nového kabelu (vlevo) a srovnání s původním

Sennheiser PX200 zkušenosti [recenze]

Před dvěma lety jsem se rozhodoval, jaká sluchátka si vybrat. Pecky (tedy tzv. in ear sluchátka) mi už svým zvukem nedostačovaly a zároveň jsem nechtěl obrovská DJ sluchátka, ve kterých bych si připadal jako operátor radiostanice. Můj zrak tedy padl na třídu mezi dvěma uvedenými, na "minisluchátka".
Poté co jsem důkladně pročetl několik internetových diskusí a poslechl si kamarádovy Koss Porta Pro, byl jsem téměř rozhodnut. Přesvědčil mne neotřelý design a nádherné hluboké basy. Samozřejmě teď už vím, že se tato sluchátka vyrábí od roku 1984, tedy déle než tu působím já, ale nikdy dříve jsem si jejich přitomnost tak nějak neuvědomil. Jako další model v oblasti mého tehdejšího zájmu byla sluchátka pro mne ještě o něco tajemnější, a sice Sennheiser PX200. Na internetových diskusích si totiž jejich majitelé pochvalovali zejména dokonalou zvukovou izolaci od okolí.
Vyzbrojen teoretickými znalostmi obou modelů, vydal jsem se do místního elektra (pokud bude dané elektro mít zájem o zveřejnění názvu, očekávám, že zašle rozumný obnos na můj účet).
Přišel jsem tedy do obchodu a vyslovil svůj požadavek, tedy vybalení obou modelů za účelem porovnání. Prodavač se nejprve trochu zdráhal, ale nakonec mému požadavku vyhověl.
Nastartoval jsem tedy svou "empétrosku" Emgeton Enox EMX-830 a začal nejprve s Kossy. Už tenkrát mi ten zvuk přišel tak nějak uhučený, takže jsem si musel trošku pohrát s ekvalizérem, který byl přirozeně původně optimalizován pro "pecky". Byl jsem unešen... Přesto jsem ale chtěl vzykoušet i model konkurence.
Nejprve jsem měl jak já, tak prodavač problém, sluchátka vůbec uvést do použitelného stavu (jsou totiž balena složená). Nakonec se samozřejmě zadařilo, a já si tu nádheru nasadil. Překvapilo mne, že už tak nějak neslyším ruch prodejny. Ano to bylo to dokonalé tlumení, o kterém se vedly na fórech vašnivé debaty. Ještě chvilku jsem se rozhodoval, ale nakonec jsem sáhl po Sennheiserech.

Co mne tedy přesvědčilo vybrat si Senny?
1. Konstrukce.
Produkt německého výrobce působí daleko solidněji. Nikde nic není volně, nic nevrže. Naproti tomu Kossy jsou taková chrastítka. Jak někdo na jedné z diskusí vtipně poznamenal, vypadají jako "skládací rogalko". Tím však nemyslím že by Kossy produkovaly nějaké rušivé zvuky po nasazení. To absolutně ne.
2. Vzhled.
PX200 působí decentněji než Retro design Kossu. Nejsem si tedy zcela jist, zda se dá mluvit o retru, když se model v této podobě vyrábí beze změny již 22 let. Tedy beze změny vzhledu. Spekulace ohledně změny kvality a technologie výroby plastů přenechme jiným. Stejně tak porovnávání vzhledu. Každému co jeho jest.
3. Tlumení
Jak už jsem zpomenul, Sennheiser nádherně izoluje od okolí. Díky tomu nemusíte vytočit volume na max a užijete si celkem nerušený poslech. Prostě okolí neruší mě a zároveň já neruším okolí. Můžete si v autobuse pustit heavymetal na plno a nikdo na vás nebude divně koukat. Na druhou stranu doporučuji se více rozhlížet při přecházení silnice...
S Kossy vás nic nepřejede. Izolace z/do okolí v podstatě neexistuje. To je dáno konstrukcí náušníku, kterou ještě vysvětlím.
4. Zvuk
Koss hraje lépe basy, o tom žádná. Za to může opět konstrukce. Často jsem kvůli tomu četl na Koss kritiku, že zvuk je až moc zastřený. Možná ano, možná ne. Rozhodně lze tento neduh částěčně léčit ekvalizérem. Sennheiser neprodukuje tak masivní zvuk, ale velmi dobrého podání basů lze dosáhnout také. Správně, ekvalizérem.

Nyní pár faktů o obou modelech. Neměřil jsem amplitudy, zkreslení a podobné věci. Nemám na to vybavení ani chuť a podobné informace pro mne jakožto laika nejsou směrodatné. Mimoto jsem přesvědčen, že už to někdo dávno udělal, takže google.
Dále jsem přidal model Sennheiser PX100, jelikož se svými charakteristikami modelu Porta Pro blíží nejvíce. Ještě jednou bych rád upozornil, že porty a PX200 jsou neporovnatelné modely, vzhledem rozdílnosti konstrukce náušníku. Nelze tedy říci, který z těchto dvou modelů je "lepší". Každému vyhovuje něco jiného.

Sennheiser PX100
• kmitočtový rozsah : 15 - 27000 Hz
• impedance : 32 Ohm
• zkreslení : 0,1 %
• akustický tlak (citlivost) : 114 dB (SPL)
• typ sluchátek otevřená, dynamická
• konstrukce náušníku : supraaural
• délka kabelu 1,4 m
• hmotnost bez kabelu 60 g
• Konektor : 3,5 Jack přímý

Sennheiser PX200
• kmitočtový rozsah : 10 - 21000 Hz
• impedance : 32 Ohm
• zkreslení : 0,1 %
• akustický tlak (citlivost) : 115 dB (SPL)
• typ sluchátek uzavřená, dynamická
• konstrukce náušníku : supraaural
• délka kabelu : 1,4 m
• hmotnost bez kabelu : 60 g
• konektor : 3,5 Jack přímý

Koss Porta Pro
• kmitočtový rozsah : 15 - 25.000 Hz
• impedance : 60 Ohm
• zkreslení : < 0,2 %
• akustický tlak (citlivost) : 101 dB SPL (1 mW)
• typ sluchátek : otevřená, dynamická
• konstrukce náušníku : supraaural
• hmotnost : 80 g
• délka kabelu : 1,25 m
• konektor 3,5 Jack zahnutý
• redukce 6,3 Jack

Rozdíly konstrukcí jsem mimo jiné popsal v článku vybíráme sluchátka.
Ve skratce-otevřená konstrukce nabízí lepší podání basů, ale menší izolaci od okolí, protože měnič je ve sluchátku umistěn tak, že mu z obou stran nic nebrání v pohybu (vnější strana náušníku, pokud tam vůbec je, je průzvučná)
Naproti tomu uzavřená konstrukce zabraňuje pronikání zvuku z/do okolí, což je vykoupeno slabšími basy a nižší maximální frekvencí.