Budoucnost sociálních médií

Jestli něco nemám rád, tak jsou to předpovědi. Rádobyanalytici předpovídající vytrvalý růst ekonomiky, krach tiskové reklamy, a tak všelijak dále. Takovým analytikem může být každý z nás. No fakt. Stačí střelit od boku nějakou předpověď a čekat jestli to vyjde. Když ano, bijte se do prsou a křičte že přesně takhle jste to předpovídali, a když to nevyjde, stačí situaci přejít taktickým mlčením. Stejně už si nikdo nepamatuje co jste kdysi kdesi říkali.
I přesto se teď pokusím o předpověď. Nebudu věštit z lógru, mám totiž tolik dat podporujících moji myšlenku, že možnost udělat chybu je, stejně jako pravděpodobnost, že budu za blbce, podstatně snížena. A to je další skvělá možnost jak dělat předpovědi–zopakujte něco, co je jasné a nevyhnutelné. Skoro zvažuji, že můj další blogpost bude o tom, jak se stát úspěšným analytikem. No ale teď k té předpovědi...

Sociální média snížila komunikační bariéry a zkrátila vzdálenosti. Můžeme kontaktovat prakticky kohokoli a to kdekoli (za předpokladu že je v dosahu signálu). Sociální média nás ale také rozdělily. Píšeme neosobní maily, místo abychom vyjádřili svůj názor lajkujeme a retweetujeme. A až donedávna nebyly sociální sítě ani příliš interaktivní (tím myslím, že moc nezasahovaly do reality, vše se dělo pouze ve virtuálu). I s tím už jsme ale dokázali pohnout.

Zajímavý trend odstartovaly služby jako Foursquare nebo Gowalla. Tyhle sociální sítě nás konečně přinutily jít ven. Posunuly nás blíže skutečnému světu a navíc z něj udělaly hru. A když z něčeho uděláte hru, lidi to hned raději používají.
No a to je kus té předpovědi. Podle mého analytického názoru je budoucnost sociálních sítí v geolokaci.
Ovšem geolokace sama o sobě může být dost nuda a ne každý má o takovou funkci zájem (což dokazuje výrazně nižší počet uživatelů oproti klasickým sociálním sítím), takže je potřeba tomu dát trošku víc. Ono samotné checkování se (pardon, nevím jak jinak to napsat) na různých místech z mého pohledu moc zábava není (jasně, dostanete pár bodů, virtuální odznáček, ale to je tak zhruba všechno). Takže jak z toho udělat trošku víc srandu... K tomu se dostanu níže.
Služby spojené s geolokací, stejně jako prakticky každá a nepříliš zahlcená platforma, nabízí nové možnosti efektivního marketingu. Pokud víte, že uživatel navštěvuje 4x týdně vaši kavárnu, můžete připravit speciální nabídku pouze pro něj. Prodáváte-li příslušenství k elektronice a víte, že určitá skupinka uživatelů včera postávala před Apple storem, snadno si odvodíte že si byli pro čerstvě představený produkt a mohlo by se jim hodit pouzdro od vás.

Druhým trendem, kterého se týká moje věštba, je rozšířená realita. Tady bych rád apeloval na všechny spoluobčany, aby nepoužívali termín augmentovaná realita. Je to ošklivý lingvistický paskvil a dělá se mi z něj nevolno. Děkuji za ohleduplnost.
Rozšířená realita není novinkou posledního roku, jak by se podle mediálního humbuku okolo mohlo zdát. Pokud zalovím v pamětí, tak hru využívající rozšířené reality měl už Symbianový Siemens SX1, což je mašinka představená v roce 2003. Tenkrát ale ne každému docházelo, jak by se rozšířená realita dala využít, natož v kombinaci s GPS systémem. Přitom telefony vybavené GPSkou najdeme ještě dříve, už v roce 2000 (Benefon Esc!). Až v roce 2010 jsme začali tyhle dvě věci spojovat dohromady. Nejvíce tomu pomohla dostupnost adekvátně vybavených a výkonných smartphonů.



Takže teď máme pohromadě GPS a rozšířenou realitu. Díky tomu se stala naprosto úžasná věc. Do světa, který vnímáme normálně, můžeme přidat ještě digitální vrstvu, jež umožňuje vkládání obsahu mezi nás a prostředí. Telefon vybavený příslušnou aplikací nám pak umožňuje tuto digitální vrstvu vidět a pracovat s ní (zobrazovat a vkládat obsah). Mezi takové služby patří například Layar nebo Sekai Camera. Není na místě nazývat tyhle projekty sociálními sítěmi, mnohem více se pro ně hodí výraz "augmented reality browser", tedy prohlížeč rozšířené reality, protože přesně takhle to funguje. Jdete po městě a necháte po sobě nějakou digitální stopu. Fotku s kamarády před zajímavou budovou, nebo informaci o tom, kde bydlíte přímo před svým domem. Je to jako byste mohli kamkoli zapíchnout ceduli s vlastním obsahem.
Zase skvělá příležitost pro marketing (protože ten se nacpe všude). Jedná se o prostředí relativně nezahlcené, takže je v něm spousta místa které se dá zaprasit reklamou–virtuální billboardy, navigační šipky a jiné nástroje digitálního outdooru (že by novotvar?).
Nesjspíš není daleko doba, kdy budeme mít před obličejem nalepený náš komunikátor a díky rozšířené realitě najdeme nejbližší McDonald's. Bude stačit následovat červené šipky na chodníku, které marketéři vložili do digitální vrstvy mezi námi a světem.
Chcete vytvořit prémiový obsah? Není nic jednoduššího, než si vybrat nějaké blbě dostupné místo. Pro slevu 80% na všechny produkty The North Face prosím zdolejte alespoň jednu z osmitisícovek. Na vrcholu najdete díky vašemu smartphonu digitální kód...
A to je další část mojí předpovědi. Popularizace služeb spojujících rozšířenou realitu a geolokaci.



Podle všeho to tedy vypadá, že nás sociální sítě zase vrhnou do terénu. O průlom by se v tomto směru mohl postarat také startup Color. Color je služba pro sdílení fotografií s tím, že vidíte pouze fotky lidí, kteří se pohybují do 30 metrů od vás. S tím potkáváním je to principielně podobné jako Google Latitude, akorát Color vám umožňuje díky sociálnímu grafu poznávat nové lidi (nejen upozorňovat na blízkost známých, jak to má Latitude). Sociální graf vám prozradí, s kým se často potkáváte (resp. sdílíte onen 30 metrů velký okruh). Třeba zjistíte, že každý den dojíždíte do práce s atraktivní brunetkou, se kterou by stálo za to dát se do řeči. A možná už o vás dávno ví...
Proč si myslím, že by Color mohl uspět? Tak především je v něčem první. Být první je mnohem důležitější, než být (nej)lepší. Potom je tu také důvěra investorů, kteří do startupu nalili 41 milionů dolarů. Nepředpokládám, že se sejde banda prosťáčků a jen tak utratí 40 mega. A pak je tu samozřejmě ten prvek potkávání se s reálnými lidmi, což je v dnešním světě seznamek a speed datingů vzpruha jako hrom.
Sledujete jak je to s tím předpovídáním jednoduché?



Předchozí část by se tedy dala shrnout tak, že nás sociální sítě podle všeho začnou zase svádět dohromady. Akorát se mezi nás opět nacpe jiná bariéra v podobě digitální vrstvy. Všímáte si jak jsou ta sociální média plná paradoxů?

No a když už jsem se tak rozpředpovídal, tak říkám, že by se mohlo objevit ještě několik komunitních sociálních sítí. Pokud spojení komunitní sociální síť neexistuje, zabírám si autorství. Soundcloud ukázal, že když vyberete ty správné nástroje pro danou komunitu, lidé je rádi začnou používat (a platit za ně). Stačí jen najít dostatečně velkou skupinu s dostatečně specifickými potřebami, které sociální sítě "pro všechny" nejsou schopny naplnit. No a máte business jak víno.

To celé má pořád jeden háček. On je to vlastně dost velký hák, a tím je roztříštěnost trhu s mobilními zařízeními. Různé operační systémy, různá hardwarová vybavení. Pokud chcete aby vaše služba byla dostupná každému, znamená to napsat desítky verzí aplikace, nebo udělat webovou verzi, kterou rozchodí plusminus každý, ovšem za cenu nižšího komfortu používání. Brilantní krok udělal v tomto směru Facebook, když koupil Izraelský startup Snaptu, díky kterému se tak stává dostupným i pro majitele běžných telefonů.

Takže co předpovídám:
1. Boom služeb využívajících geolokaci v kombinaci s rozšířenou realitou.
2. Rozšíření marketingu v této oblasti (protože reklama se nacpe všude).
3. Nové komunitní sociální sítě cílící na specifické skupiny uživatelů a jejich požadavky.
4. Rozšíření marketingu také na tyto sítě (protože reklama se nacpe všude).
5. Uspějí ti, kteří budou fungovat na co nejvíce platformách.

Závěr: Dá se udělat FarmVille kombinující geolokaci a rozšířenou realitu?

No vidíte to. A je ze mě analytik. Teď ještě najít někoho kdo mi za to bude platit. A kdyby mi ta předpověď náhodou nevyšla, tak to pěkně potichu smáznu a nebudu se k tomu vůbec hlásit doufajíc, že si toho nikdo nevšiml.