úterý 29. dubna 2008

Jak rozebrat PC zástrčku [howto]

Následující článek bude trochu tajemný, pokud tedy patříte mezi nedočkavé jedince, raději číst přestaňte.
Na několika následujících fotografiích názorně ukáži, jak lze "vypreparovat" vnitřní část s konektory z běžného napájecího kabelu od PC

Budeme potřebovat :
- přívodní kabel od PC
- ostrý nůž
- štípačky

Začít můžeme od nějaké ostré hrany, vnější plášť má zhruba 2mm. Postupujte dále, odlupujte, ořezávejte. Pokud patříte mezi ty alespoň trochu zručné, odměnou vám krom původního počtu prstů bude i vnitřní část napájecího konektoru, která se sestává z plastového držáku vnitřních kontaktů a samotných kontaktů. Držák je pravděpodobně dvoudílný, takže jeho případná demontáž je již dílem okamžiku...
Proč jsem to ale vlastně celé udělal? Jak už jsem v úvodu napsal, tento článek není pro nedočkavce ;-)

Několik názorných fotografií, pořízených během realizace

pondělí 28. dubna 2008

Maxtor One Touch 4 Mini [recenze]

Tentokrát se podělím o zkušenosti s přenosným diskem. Po dlouhém rozvažování padla má voba na disk Maxtoru. Proč se dočtete níže.
Výhody a nevýhody jednotlivých formátů externích disků jsem již představil. Bystrému čtenáři je proto jasné, proč jsem si zvolil právě 2,5" disk. Kvůli jeho přenosnosti. One Touch Mini IV je díky své velikosti a váze opravdu nenáročným společníkem. Přiložený USB kabel slouží kromě přenosu dat zároveň jako napájecí a pokud by napájecí napětí jednoho USB portu nestačilo, je zde ještě druhá větev s dalším konektorem. Horní plocha disku je vyrobena z kartáčovaného hliníku. Tento velmi specifický vzorek doplňuje vkusné laserem gravírované logo výrobce. Na hraně pod ním je One Touch tlačítko, podsvětlené indikátorem provozu. Na levé hraně pak nalezneme mini USB konektor. Spodní strana disku je pogumovaná, což je dle mého velké plus, neboť je tak opět alespoň nepatrně sníženo riziko stržení z podložky. Na některých druzích povrchů je přilnavost opravdu slušná. One Touch tlačítku je možné pomocí nainstalovaných utilit přiřadit nějakou funkci (např. záloha, obnovení systému). Těchto služeb jsem zatím nevyužil. Tento disk mne přesvědčil svým vzhledem, rychlostí i cenou, přestože hlavním rivalem byl jeden z nejprodávanějších přenosných disků - Western Digital Passport 2. Ten jsem zavrhl kvůli nízké rychlosti a citlivému povrchu. Zde malé srovnání s hlavním rivalem od Westernu Fotografii jsem si vypůjčil ze serveru reviews.digitaltrends.com, neb disk konkurence nevlastním.












Porovnání rychlostí jednotlivých disků, jak jej uveřejnili na reviews.cnet.com




















Disk je kompatibilní jak s OS Windows, tak Mac OS X a linux. Musím říci, že jsem byl příjemně překvapen, neboť jsem doposud druhou napájecí větev použil vyjímečně, disk fungoval bez problémů pouze s jedním konektorem, a to i na starších noteboocích a PC s USB 1.1. Přesto některým majitelům disk fungoval až s napájeným USB hubem, ale to bych přisuzoval spíše zastaralosti harwaru.
Příjemná je také záruka na disk, 5 let se mi zdá jako nadstandartní a velmi rozumná doba. Je vidět, že výrobce svým diskům věří.

Velikost: 124 x 81 x 15 mm
Váha: 205g
Rozhraní: USB 2.0
Disk: 160GB/5400 rpm (ve skutečnosti 149 GB)
Vyrovnávací paměť: 8 MB

plusy
+ velikost
+ cena (patří mezi řádově nejlevnější disky)
+ kvalitní dílenské zpracování
+ rychlost
+ nízká úroveň hluku
+ záruka

minusy
- dodávaný software funguje pouze pod os Windows

Kde koupit?
czechcomputer
alza.cz

Dokončen přesun [info]

Zdárně se mi podařilo přesunout články z původního umístění na crtec.blogspot.com
Od této chvíle už se můžete těšit na zbrusu nový obsah. Rozhodně přibude nějaká ta recenze, názor a dokonce možná fotografie tuningu postaršího PC, do kterého jsem se doslova pustil ;-)

Skyline - Escapism [hudba]

Konečně se mi dostalo do spárů nové album Skyline.

Skyline jsou velmi těžko hudebně zařaditelní. Jejich hudba by se dala zjednodušeně popsat jako
popově pojatý drum and bass/breakbeat. V jednotlivých skladbách se objevuje velmi často elektrická kytara, příležitostně saxofon, případně dokonce cello. Skyline prostě mají svůj styl a rozhodně jim to prospívá.
Přesto pro mne bylo poslední album lehkým zklamáním. Z předchozích alb Riders in the store (2001), Urbanica (2004) a Virginplatonicpanic (2006) byla cítit radost a energie, s jakou se tvůrci do jednotlivých skladeb pouštěli. Nové album je ale jiné. Dovoluji si srovnání se Stereo MC's - dokud tvořili underground, atmosféra byla bezvadná a každá skladba jedinečná, ovšem jejich nejnovější deska toto kouzlo poněkud postrádala.
Ale zpět ke Skyline. Escapism není rozhodně špatné album, jen mu chybí onen zvláštní náboj. Na mne osobně působí spíše monotónně-uspávacím dojmem, řeklo by se, že oproti původnímu stylu poněkud více "zklidnili". Před koupí rozhodně doporučuji poslechnout, připadně sáhnout po něčem z předchozí tvorby. Každopádně nic nezkazíte návštěvou živého vystoupení, protože tam si Skyline nadále drží svou kvalitu a energický přednes.

Seznam skladeb :
1. Escape
2. Hanging around
3. Easygoing
4. Intense
5. Poster boy
6. Approaching my space
7. Decision
8. Sonic souls
9. S-boy
10. Play it cool
11. Rising

Oficiální stránky Skyline

Kde koupit?
Vltava.cz - 314 CZK

Klip ke skladbě Pretty Princess natočený v hotelovém pokoji

Love the Way Live, palác Akropolis


Okolo Zudova vrchu 2008 [názor]

19.4. jsem se podruhé zúčastnil cyklistického závodu Okolo Zudova vrchu. Vlasně potřetí jako závodník, ale minulý rok jsem jel poprvé na starém kole. Možná to byla trochu recese, ale na trati dlouhé 10 km nevidím žádnou výzvu. Jezdím docela slušně, tak proč si to trošku neztížit a při té příležitosti třeba i pobavit diváky. Můj stroj rozhodně minimálně úsměv vzbuzoval. O výhru mi nikdy nešlo, i když umístění a věcná cena jsou věci bezesporu příjemné. Nejsem profesionální závodník, cyklistice se věnuji ve volném čase. Nemám sponzory, neholím si nohy, nepiji jonťáčky, proteiňáčky a kdovíco ještě. Radost z pohybu je pomalu vytlačována radostí z vítězství. To je smutný trend moderní doby. A toto je má forma protestu. Dobrovolně se vzdávám umístění, natožpak vítězství, abych tak alespoň některé lidi donutil se zamyslet. A také proto, že je to super a neskutečně si to užívám. :-)

Tento ročník závodu byl ale jiný. Ze všech stran jsem slyšel slovo "recesista" vyslovované v některých případech se zvláštním odstínem pohrdání. Proč? V čem jsem recesista? Jen proto, že to dělám jinak než ostatní? Protože se nehoním za vítězstvím a nejezdím proto na moderně vybaveném kole za desítky tisíc? Zřejmě ano. Co je však vždy příjemné, je uznání "profíků". Lidí, kteří dobře vědí, jaká je to dřina sedlat něco takového, na čem jezdím já. A samozřejmě podpora publika, která byla tentokráte poněkud slabší, pravděpodobně způsobená decentní nepřízní počasí.
Nejsem naštěstí extrémně zádumčivý, opět jsem měl velikou radost ze svého výkonu. Radost z vítězství. Že jsem nevyhrál? Ale kdeže. Vítězů tam bylo víc než dost a většina z nich nestála na bedně. Vítězem se stal každý, kdo se překonal. Kdo dal do svého výkonu tolik síly, aby na sebe mohl být hrdý. A takových nás tam bylo zajisté dost.
Co se týče závodu, po organizační stránce byl zvládnutý bezvadně. Každý závodník dostal čip, aby tak bylo možné díky moderní technice objektivně hodnotit výsledky. Podél trati byli téměř na dohled lidé z pořadatelského týmu, připravení kdykoli poradit nebo pomoci. Rizikové úseky byly viditelně označené. Paráda. A za 125 CZK startovného, v němž bylo zahrnuto kvalitní triko rejoice jako vzpomínka na tento den a poukázka na pití a jídlo. Jen ty buřty se jim podařilo ohřát až později :-). Takže cenu pokládám za naprosto symbolickou a velmi příjemnou. A nezapomnělo se ani na "nebednové" pozice. Ze všech zapsaných se losovalo (tuším) 20 šťastlivců, kteří byli též podarováni nějakou tou cenou.
Touto cestou bych rád poděkoval pořadatelům, sponzorům a vůbec všem těm, díky kterým se tato akce udála. Dále pak všem zúčastněným kolegům a publiku, které nás všechny podporovalo.
Takže za rok zase ...

Přibližovadlo 2007 vlevo, vpravo pak letošní...

Ochranný Svaz Autorský a jeho "výpalné" [názor]

Rád bych se věnoval prazvláštní organizaci s názvem OSA, pro neznalé - Ochranný Svaz Autorský. Tato, v mých očích pochybná organizace, vybírá desátky za veřejnou reprodukci hudby, videa, ale i za ostatní věci. Oficiální úkol organizace je nahradit ztráty, které vznikají tvůrcům hudby například kvůli nelegálnímu šíření.

Když si koupíte prázdné DVD, zaplatíte OSE 1 CZK. To je podle mne v pořádku, spousta lidí používá tato média k vytváření nelegálních kopií. Stejně tak zaplatíte mezi 15 a 30 CZK za vypalovačku. Proč by ale měla tuto přirážku "na piráty" platit společnost, která třeba tato média prokazatelně používá k zálohování? Dobře, koruna není tolik a kdekdo ji oželí.
Přesuňme se tedy dále. Přirážku OSE totiž platíte za jakékoli zařízení, potencionálně zneužitelné k porušování autorských práv. Notebook (50 CZK), harddisk (30-50 CZK), flashdisk (12-200 CZK). Výše přirážky se odvíjí od kapacity paměťových médií. Zde už je situace poněkud horší. Pokud někdo-řekněme opět firma-používá disky k zálohování velkých objemů dat, odvede přirážky v řádu tisíců. Tady už je problém větší. Rozhodně by měl existovat jednoduchý mechanismus, jak přirážku získat zpět, pokud médium prokazatelně není zneužitelné k porušování autorských práv.
Zvláštní je, že odvedete poplatek i za tiskárnu a dokonce paměťovou kartu do fotoaparátu. Nikoho nezajímá proč. Lidé prostě platí. Jak mohu zneužít tiskárnu? Vytisknu si přebal k vypálenému CD? Kolik lidí to dělá? Co když je to tiskárna pro poštu, nebo nějaký úřad? Naprosto absurdní je pak odvod za paměťové karty do fotoaparátů. Cena se opět odvíjí od kapacity, takže u 4 GB SD karty v ceně zhruba 450 CZK s DPH je započítána autorská odměna 50 CZK! Rodina, která si chce nafotit digitálním fotoaparátem (na který ku podivu žádná přirážka není, přestože je bezesporu použitelný k porušení autorského zákona) dovolenou, pak musí tuto vyděračskou, a nebojím se to slovo použít, daň zaplatit také.
U paměťových médií je tato daň v průměru 13%, což je mnohdy více, než než kolik prodejem získá prodejce. A to už je k zamyšlení.
Hudbu zásadně nekupuji, mám ji předplacenou. Nakoupil jsem spoustu prázdných CD, DVD, několik flashdisků i pevných disků. Dokud nebude stahování hudby ilegální, mám naprosto čisté svědomí.
Dle mého názoru by autoři měli vydělávat na koncertech, nikoli prodávat svá studiová alba za nehorázné sumy. Upřímně-i podprůměrný zpěvák dokáže s využitím současně dostupné techniky natočit poslouchatelné album. Skutečný zpěvák by měl ale dobře znít i naživo. Ano, někdo si poslechne CD a na koncert pak nepůjde, ale kdo má danou kapelu rád, určitě její koncert navštíví. Vstupenky nejsou levná záležitost, ale raději dám 500 CZK za vstupenku, než za CD.
Problém je naprosto netransparentní rozdělování zdrojů uvnitř této organizace. Již několikrát se celá věc řešila. OSA je de facto soukromou (!!!) firmou, jejíž konání je posvěceno zákonem. Co bych dal za to vlastnit takovou firmu...
Shrňme si to. Za ceny, které originální hudební nosiče stojí, nejsem zdaleka schopen ukojit svou touhu po hudbě. Ale svědomí mám čisté, mám totiž předplaceno ...
Řešení? Mnoho z nás stahuje hudbu a filmy. Proč nezpoplatnit hudbu a filmy prostě jako data? Zřídit servery, z kterých by bylo možno stahovat audiovizuální díla za cenu dat. Co kdyby nový film stál řekněme 60 CZK? Zaplatili byste, nebo byste se přesto snažili získat ilegální kopii?
Samozřejmě dnes existují služby jako i-legalne.cz, kde je možné zaplatit si legální hudbu a tu stáhnout, ovšem takováto hudba je opatřena DRM ochranou, což v praxi může znamenat, že své oblíbené a poctivě zaplacené songy nepřehrajete například v přenosném přehrávači. Jaký ma pak taková služba smysl?

Ale zpět k OSE. K 31.12.2004 bylo v pracovním poměru k OSA údajně 128 zaměstnanců. Náklady na roční fungování přesáhly 99 milionů. Tedy 99.000.000 : 128 = 773 437,5,- na jednoho zaměstnace. Přeberte si to...
Těším se na vaše názory v diskuzi.


EDIT : Několik diskuzí na internetu mne donutilo názor na OSA změnit. Plaťme s radostí autorské poplatky, neboť to nám zaručuje trestní bezúhonnost, pokud stahujeme pro vlastní potřebu audiovizuální díla. Krádež softwaru je samozřejmě stále trestným činem, ale i software můžete užívat zdarma a legálně.
A tak jsem rád, že měsíčně zaplatím OSA pár desítek korun, za které si mohu stáhnout stovky alb, za která bych zaplatil desetitisíce (prosím brát s nadsázkou).

RU$HMORE - Hip - Hop, který se dá poslouchat [hudba]

Zkusím nyní představit hip-hopové album, které se dá poslouchat. Většina z vás pravděpodobně již nyní nabyla dojmu, že u mne došlo k totálnímu pomatení smyslů, což bych si dovolil okamžitě vyvrátit. Jsem duševně zcela zdráv a skutečně jsem narazil na hip-hopové album, které lze bez újmy na intelektu poslouchat.
Jedná se o počin umělce (umělců) s názvem RU$MORE. Co se týče žánru, řadí se deska do stylu "Instrumental hip-hop", takže vám žádný lidový prorok nebude diktovat co má peněž, jak se na ně jlepí "bitches" a podobné neskutečně hodnotné věci (ironie). Zkráceně napsáno-prostě se v jednotlivých skladbách nerapuje. Je to album pro nénáročný poslech, takže spíše jako zvukové podbarvení pro nějakou činnost (napříkladu učení :-). Jsou zde jak skladby tvrdší a důraznější (All The Way Live, Hydro Dutchie), tak i pomalejší a "zamyšlenější" (Pump Yo Breaks, Cutlass Cuts). Vše na sebe plynule navazuje a deska proto působí uceleně.
Jsem přesvěden, že tato poměrně příjemná hudba nikoho neurazí a spíše rozšíří hudební obzory. A to nejlepší nakonec-album je volně ke stažení

VLC media player [software]

Opět se podělím o jeden z programů, který sám používám.
Jistě na ploše máte minimálně dva přehrávače. Jeden umí dobře filmová DVD, jiný zase ostatní formáty. Vyjímkou nejsou ani lidé, kteří mají tři i čtyři přehrávače médií. U mne toto období skončilo instalací VLC media playeru, přehrávače, jenž si poradí s většinou běžných formátů.
Jedná se o open source projekt francouzských studentů a tudíž je program volně ke stažení ve verzích pro všechny běžné platformy, včetně mobilní Pocket PC.


Plusy
+ přehraje skoro vše, dokonce poškozené/neúplné soubory
+ verze pro všechny dostupné operační systémy
+ rychlost
+ možnosti nastavení
+ CENA :-)

Minusy
- Menu nastavení není příliš přehledné
- U základní verze nejsou v celoobrazovkovém režimu dostupné ovládací prvky

Přehledný soupis podporovaných formátů, platforem, atd.
Domovská stránka projektu

Externí disky [hardware]

Pokud přenášíte větší objemy dat a potřebujete hodně zálohovat, USB Flashdisk vám jistě brzy přestane stačit. Nyní stojíte před volbou, jak se s touto situací vypořádat. Velmi populárním řešením je v dnešní době nákup externího disku.
Pokusil jsem se přehledně vypsat různá pro a proti externích 2,5" a 3,5" disků

2,5"

+ přenosnost, přenosnost, přenosnost
+ není potřeba další napájení
- nižší rychlost
- vyšší cena v poměru CZK/GB
- SATA/firewire řešení nabízí spíše externí boxy



3,5"

+ lepší poměr CZK/GB
+ vyšší rychlost čtení a zápisu
+ možnost připojení SATA, firewire, LAN (závisí na modelu)
- nutnost externího zdroje
- velikost (relativní)


Další možností je zakoupení externího boxu, do kterého se posléze samotný disk dokoupí. Výhodou tohoto řešení je, že si můžete vybrat, jaký disk do boxu instalujete (vhodné v případě, že nějaký ten disk navíc již vlastníte, případně se vám nabízené modely nelíbí), stejně jako způsob připojení k PC. Toto řešení však již vyžaduje jistou elementární zručnost.

Závěrem
snad není co dodat. Jak je jistě patrné, 2,5" disk si zvolí člověk, kterému jde hlavně o mobilitu. Volba externího disku je tedy spíše záležitostí osobních preferencí.

ASUS F3JR Reklamace [názor]

Tak a je to tady. Ti, kdož po předchozí recenzi netrpělivě očekávali mé zkušenosti s reklamací, se konečně dočkali.

Jednoho krásného dne mi začal zničehonic zlobit touchpad. Záměrně píšu zlobit.. V system trayi svítilo na Synapticsu levé tlačítko, jako bych jej držel. Pokud jsem pohnul s kurzorem, buďto jsem táhl výběr oken, nebo jsem otevřel desetkrát složku, přes kterou jsem přejel. Problém byl ten, že touchpad neustále nezřízeně klikal. Dovádělo mně to k šílenství, jelikož nebylo v podstatě možné počítač používat. Uchýlil jsem se tedy k vypnutí touchpadu a zjišťování podstaty závady. Po bootu do Ubuntu jsem shledal, že závada bude hardwarová. Naštěstí mi kamarád zapůjčil svou myšku, Logitech V450, která jediná s notebookem po přeinstalaci ovladačů USB fungovala. Díky, Romane ;-) Abyste rozuměli, narazil jsem někde na informaci, že touchpad je v notebooku připojen na řadič USB, proto jsem zasahoval i do těchto ovladačů, které se však nepodařilo vrátit do původního stavu ani reinstalací.

Reklamační postup u ASUSu by měl vypadat následovně. Na stránkách je reklamační formulář služby Pick Up & Return. Po vyplnění přijde e-mail s reklamačním číslem a instrukcemi, druhý den pak volá paní operátorka ze společnosti SIL (společnost, která pro ASUS vyřizuje reklamace), aby domluvila podrobnosti převzetí. Den poté by měla přijet zásilková služba, vadný výrobek odvézt, v SILu na něm zapracují technici a opravený výrobek se vám vrátí. Na to vše mají zákonnou lhůtu 30 dní, jenže ...

Po zjištění podstaty závady jsem 14.12.2007 vyplnil formulář služby Pick Up & Return, přijal reklamační číslo a druhý den dohodl s operátorkou SILu čas a místo předání, na němž jsem celý den čekal. A světe div se.. NIC! Celý týden se nikdo neozval. Žádná omluva, vysvětlení. Pojal jsem podezření, že na mne někdo hodil bobana. Zavolal jsem tedy já. Slušně jsem paní vysvětlil, k čemu došlo a žádal nápravu. Opět jsme dohodli čas a místo. Ozval se mi chlapík z přepravní služby, že přes svátky nejezdí a domluvili jsme jiné datum. Překvapivě jsem mu nestál za to, aby mi alespoň dal vědět, že v dohodnutý den nepřijede. Tou dobou už celá záležitost trvala měsíc a půl. Polofunkční notebook, kamarád už by rád svou myšku.. I rozhodl jsem se tedy poradit se s právníkem a sdružením ochrany spotřebitelů.
Obě strany potvrdili nárok na odstoupení od smlouvy. Kontaktoval jsem prodejce, který nechtěl o vracení peněz ani slyšet a trval na předložení nějakého vyjádření od servisu, že reklamaci neprovedl ve stanovené lhůtě.

S žádostí o toto potvrzení jsem tedy volal do SILu. Slečna operátorka nebyla na podobnou situaci připravená, proto mi přepojila přímo ředitele společnosti, pana Roberta Adámka. Slušně jsem mu vysvětlil, k čemu došlo a sdělil svůj požadavek. Pan ředitel mi oznámil, že se poradí s právníkem a bude mne kontaktovat na e-mail. Tak se také stalo. Zhruba za tři dny jsem měl ve schránce mail ze SILu. Srdce mi bušilo nedočkavostí, abych byl v zápětí schlazen studenou sprškou. Pan ředitel se mi v e-mailu omluvil za vzniklé nedorozumění a nabídl mi "promptní vyřízení reklamace pod jeho osobním dohledem". Jak milé ...V odpovědi jsem jeho nabídku s díky odmítl a trval dále na svém původním požadavku, tedy vystavení porvrzení o nedodržení reklamační lhůty pro prodejce.
V reakci na tento další e-mail mi bylo sděleno, že mému požadavku nemůže být vyhoveno, protože rozhodujícím okamžikem pro započetí reklamačního řízení je předání notebooku.
Zamysleme se. Kdyby bylo rozhodujícím okamžikem předání výrobku, společnost SIL by se ani nemusela obtěžovat posílat kurýra. Stačilo by jen vyčkat promlčení reklamační lhůty. Tím by celá tato slavná služba naprosto postrádala smysl.
Poslal jsem tedy ještě několik zdvořilých mailů, výsledek byl však vždy stejný. Peníze nevracíme, potvrzení nevydáme.
Kontaktoval jsem znovu prodejce. Nejprve se mnou jednal jako se zlodějem, který si chce pomoci k lepšímu notebooku a dokonce mne nařkl z toho, že jsem na promlčení schválně čekal. Podotýkám, že jsem byl po celou dobu slušný, jak mne to rodiče učili.
Nakonec si milý pan prodejce vzpomněl, že jsem zakoupil notebooky dva (koupil jsem stejný model přítelkyni) a hned se nám jednalo lépe. Omluvil se za svůj ofenzivní přístup. Prý to kdejaký student "zkouší", aby měl lepší model. Totéž jsem v podstatě dělal já. Student už jsem sice nebyl, ale chtěl jsem lepší model. Hlavně s lepším servisem.
Požádal mne o zaslání potřebné dokumentace, tedy formuláře od ASUSu a korespondenci s panem Adámkem. Ten totiž v jedné ze svých zpráv potvrdil, že jsem se pokoušel o reklamaci opakovaně.
Prodejce, vybaven těmito důkazy, souhlasil s odstoupením od smlouvy. Napsal mi ať přinesu notebook, on mi vrátí peníze a se servisem si to "nějak vyřeší".
Notebook jsem předal a vyinkasoval hotovost.
Mohlo by se zdát, že celá nepříjemná záležitost skončila happyendem, ale ...

Zhruba po dvou týdnech mi psali ze SILu, že můj výrobek je opraven a bude mi co nevidět doručen. Peníze jsem měl, nevěnoval jsem proto tomuto sdělení pozornost.
Po dvou dnech mi volal chlapík ze zásilkovky, že za hodinu mi balík doveze. Paráda. Měl jsem peníze i notebook !!! Anžto jsem tou dobou nebyl doma, zaúkoloval jsem převzetím bratra.
Jak už jsem uvedl, dostalo se mi náležité mravní výchovy a neoprávněné obohacení nepřicházelo v úvahu. Informoval jsem tedy prodejce, který si pro notebook přijel.
Aby toho nebylo málo, dozvěděl jsem se dodatečně, že bratr balík nepřevzal osobně, ale že zásilkovka jej nechala u sousedú (!!!).
A pak si kupte notebook od ASUSu ...

Závěrem
Kromě této závady jsem na notebooku objevil prasklý plast v prostoru pod klávesnicí. Po celou dobu byl notebook přenášen v brašně která k němu byla přibalena, případně v batohu se speciální polstrovanou přihrádkou. Názor si každý udělá. Dále kabel od zdroje byl zřejmě nevalné kvality, jelikože na některých místech popraskala izolace a bylo vidět jeho vnitřní oplet. Naštěstí se jednalo jen o tu část, v níže je stejnosměrných 14V.
Kamenem úrazu je u ASUSu jeden jediný servis, sídlící v Ostravě.
Rada na závěr : Pokud máte tu smůlu, že se vám jakákoli věc od této společnosti porouchá, řešte opravu přes prodejce.

Další zkušenosti se servisem SIL na blogu pana Kobla

Copyscape aneb kdo ode mě opisuje [software]

Představte si, že si dáte tu práci zplodit smysluplný článek, který následně vystavíte na internetu, abyste v budoucnu narazili na téměř shodný text na webu jiném. V tomto případě se autor pravděpodobně dopustil plagiátorství. Rozhodujícím je samozřejmě datum uveřejnění.
Najít podobné, či dokonce shodné články pomáhá internetová stránka copyscape.
Zadáte adresu s textem, který chcete porovnat a stisknete "Go". Program poté vypíše všechny stránky, které se nějak obsahově shodují. Jak prosté.
Plagiátorství je na internetu velkým problémem hlavně díky své jednoduchosti. V podstatě vám k tomuto přečinu stačí dvě klávesové zkratky. Ruku na srdce-kdo z nás nikdy nic neopsal? Kdo si někdy nevypůjčil fotografii či část textu ze stránky někoho jiného?
I já jsem tentokrát čerpal inspiraci někde jinde, dal jsem si však tu práci, abych napsal článek svůj vlastní. Proto můžu s klidným svědomím prohlásit, že k plagiátorství v tomto případě nedošlo.
Zároveň místopřísežně prohlašuji, že veškeré zde uveřejněné texty jsou mým dílem.

Page copy protected against web site content infringement by Copyscape

Blackberry Pearl 8100 [recenze]

Recenzovaným udělátkem dnes bude smartphone od v našich končinách poměrně exotického výrobce. Hvězdou dne je RIM BlackBerry 8100 Pearl.


RIM je zkratka Research In Motion, tedy "Vývoj v pohybu". Jedná se o americkou společnost vyrábějící komunikátory BlackBerry. Ostružina. Předností těchto zařízení je především dokonalá synchronizace s firemním serverem (e-mail, úkoly, konktakty). Zjednodušeně napsáno - pokud si pan businessman napíše něco do kalendáře v mobilním zařízení, jeho sekretářka ví, že mu na tuto dobu nemá nic domlouvat.
Přestože by se mohlo zdát, že pro jednotlivce nemá podobné zařízení význam, je jeho užitná hodnota i pro obyčejného "civilistu" solidní.
Pojďme se na něj podívat blíže. Zařízení je to hezky tenké a poněkud širší, přední straně dominuje velký displej, pod kterým je umístěna redukovaná qwerty klávesnice. Na levém boku je 2,5 mm jack pro připojení handsfree, mini 'USB port pro datovou komunikaci a dobíjení, a tlačítko aktivující systém pro rozpoznání hlasu. Pravý bok okupují tlačítka regulující hlasitost, pod nimi pak uživatelsky definovatelná klávesa (u mě fotoaparát). V horní části zadní strany sídlí diodový blesk, čočka 1,3 Mpx fotoaparátu a zrcátko.

Ovládání
Přístroj se ovládá především trackballem, jehož citlivost se dá nastavit v každé ose zvlášť. Ovládání je tak velice příjemé a intuitivní a osobně se odvažuji tvrdit, že je toto řešení lepší než klasický joystick. Po zhruba roce používání jsem nezaznamenal zhoršení ovládání, čí zanášení kuličky.
Rozmístění písmen na klávesnici je počítačové, tedy QWERTY Na jednom tlačítku jsou obvykle dvě písmena, pro příklad : na klávese jsou písmena A a S. Pokud chci napsat A, stisknu klávesu jednou, je-li mojí volbou S, stisknu tutéž klávesu dvakrát.
Chvilku si člověk musí zvykat, nakonec ale píše rychleji, než kolegové, vybavení klasickou mobilotelefonní klávesnicí.
Zároveň tak usnadníte práci systému Sure Type, prediktivní vkládání textu (pokud je zapnuto) je pak daleko použitelnější, neb systém nevybírá z až čtyř písmen, ale maximálně ze dvou.

Displej
je nádherně jasný, barvy živé a intenzita podsvětlění se přizpůsobí okolním podmínkám. Je možné zvolit si druh i velikost písma tak, aby uživateli vyhovovala.
Nad displejem je indikační dioda, barevně informující svým blikáním o stavu zařízení. Červená - sms, zmeškaný hovor, kritický stav beterie; Oranžová - docházející baterie; zelená - nabitá baterie, dostatek signálu; Modrá - komunikace přes Bluetooth

Menu
Hlavní obrazovku si můžete přizpůsobit množstvím skinů a tapet. Menu je ikonové v matici 4 x 5 a jednotlivé položky je možné pro přehlednost skrývat.
Kalendář je dokonale přehledný, poznámkový blok i kalkulačka se občas hodí a správce hesel zase odlehčí paměti. V úkolovníku lze u jednotlivých položek nastavit trvání, prioritu, připomenutí, rekurenci, kategorii (business/personal) a dokonce časové pásmo, ve kterém má být úkol vykonán.
Speciální odstavec si dozajista zaslouží adresář. Ke každému kontaktu lze vyplnit titul, jméno, příjmení, název společnosti, e-mail, funkci, dva pracovní, jeden mobilní a dva soukromé telefony, pager, fax, pracovní/domácí adresu, web... Podle čtyř prvních položek kontaktu můžete také vyhledávat, takže pokud potřebujete na práci samé "inžinýry", zadáte ing. Stejným způsobem lze vyhledat zaměstnance jedné konkrétní společnosti.

Multimédia
Zařízení umí přehrávat hudbu ve formátu MP3, MIDI, AAC a video ve formátech MPEG4 a 3gp. Pro poslech zvuku slouží integrovaný reproduktor, případně přiložená handsfree sada. Klasická sluchátka s 3,5" jackem bohužel nepřipojíte, je nutné zakoupit redukci vyrobenou specielně pro BlackBerry. Kdovíjaký zvuk přesto nečekejte, ekvalizér se nekoná.
Fotoaparátem pořídíte za dobrého osvětlení slušnou fotku, na velkoformátový tisk to však pochopitelně nebude.

Telefonování
Pořád asi nejdůležitější věc jsem nechal nepochopitelně na závěr. Během hovoru je na dispeji krom času, data, indikátoru nabití a síly signálu dále vaše telefonní číslo, fotka kontaktu, telefon volaného a počítadlo délky hovoru. Hlasitost lze plynule nastavovat tlačítky na pravém boku přístroje, hlasité handsfree zapnete přes kontextové menu, nebo stiskem klávesy se symbolem reproduktoru.

Ostatní
RIM požívá svůj vlastní uzavřený operační systém, jehož bezpečnost je certifikována NATO. Veškeré přenosy jsou šifrované a jednou z prvních věcí, která se zapne po startu systému je firewall...

Na telefon bohužel nedostanete běžné java hry, které je nutné stáhnout ze zahraničí.
Přístroj umí otevírat většinu formátů Microsoft Office, další vychytávky jako mapy, Instant messengery a podobně jsou ke stažení i zdarma. Více je však programů placených a tím pádem pochopitelně kvalitnějších.
Výdrž baterie se pohybuje až okolo jednoho týdne při běžném (pro mě :-) )používání, to je velké plus.

Technické parametry
Rozměry: 106x50x14 mm
Hmotnost: 89g
GSM: 850/900/1800/1900 MHz
Datové přenosy: GPRS, EDGE, Bluetooth, USB
Procesor: Intel PXA901 312 MHz
Paměť: 64 MB flash, 16 MB SDRAM, micro SD slot
Displej: aktivní TFT, 65k barev,240x260px, 3810pix/cm2
Fotoaparát: 1,3 MPix, 5x zoom, diodový blesk
Pohotovostní doba: až 360h
Doba hovoru: Až 210 min
Push Email, podpora Microsoft Exchange, IBM Lotus Domino a Novell GroupWise

Klady
+ zabezpečení
+ kvalita zpracování
+ ovládání
+ výdrž baterie
+ funkce
+ jasný displej s dobrým barevným podáním
+ poměrně odolný povrch
+ práce s kontakty
+ výdrž na baterie

Zápory
- pracuje pouze s aplikacemi přizpůsobenými operačnímu systému
- v našich končinách nezprovozníte datové přenosy (pokud nejste firemní klient)
- jednotlivci nenabídne tolik možností

Kde koupit

ebay - $220 - $250

V současné době jsou k dostání i novější, upgradované modely 8110 (2MPx fotoaparát, umí natáčet videa), 8120 (totéž co 8110, wi-fi), 8130 (totéž co 8110, GPS)

oficiální stránky výrobce

fórum zabývající se čistě problematikou BlackBerry


Erightsoft SUPER je vážně super [software]

Předhazuji plénu geniální program pro konverzi videa, Simplified Universal Player Encoder & Renderer, zkráceně SUPER. Toto není jeden z mnoha konvertorů, to je ten jeden jediný. A je zdarma :-) Program skutečně poskytuje velmi široké možnosti co se týče konverze, ale mnohem více řeknou jistě obrázky, takže to nebudu zdržovat...

Program je vhodný k úpravě videí pro : mobilní telefony, smartphone, komunikátory, PDA, iPod, Playstation portable, Microsoft Zune a Nintendo DS

Zleva : Interface, podporované formáty, nastavení kodeků












Oficiální stránky produktu
Ke stažení z Rapidshare.com

ASUS F3JR [recenze]


Hvězdou dnešní uživatelské recenze bude notebook..


To bylo tak. Když jsem nastupoval na vysokou školu, kupoval jsem si notebook. Každý správný vysokoškolák přeci musí mít notebook. Ve většině případů sice nepodléhám konformitě, ale přenosný počítač se mi hodil. Rád bych podotknul, že v dnešní době se již bohužel na VŠ bez vlastního pc téměř neobejdete.
U jednoho z místních prodejců jsem narazil na šokující nabídku. ASUS F3JR, jehož běžná cena byla tou dobou něco okolo 25 000 CZK, byl na prodej za neuvěřitelných 18500! Vzhledově na úrovni, jeho výkon se mi jevil více než dostačující, jelikož jsem měl v plánu čas od času se odreagovat nějakou tou hrou. Koupi pochopitelně provázela nutná porada na mém oblíbeném fóru a záhy už jsem měl notebook doma. Neměl jsem příliš možností srovnání, proto mi můj technologický zázrak přišel neskutečně krásný.
První problém nastal už při instalaci operačního systému Microsoft Windows XP Proffesional. Na CD, které bylo k zařízení přibaleno totiž byly ovladače pouze pro Windows Vista, kterému jsem se tou dobou vyhýbal jako čert kříži a dobře jsem věděl proč. Naštěstí na stránkách společnosti ASUS byly potřebné drivery ke stažení, takže problémy s hardwarem byly zdárně vyřešeny. Pozastavuji se nad tím, proč někteří výrobci tolik podporují prodej Win Vista (v některých případech daný model počítače bez tohoto systému nekoupíte) a užití jiného systému nepříjemně ztěžují. Že by v tom byly peníze? Možná, Vistu by si tou dobou rozumný člověk jinak dobrovolně nekoupil.
Nadále mne nepotěšila kvalita samolepek, pokrývajících prostor pro dlaně před klávesnicí. Ta byla skutečně vysoká, z čehož plyne, že odstraňování není snadné a k jeho zdárnému dokončení se hodí hadr s lihem. Možná by bývalo stálo za to zkusit nahřátí fénem...
Každopádně po úvodních peripetiích jsem měl funkční počítač. Veškeré programy mi fungovaly tak, jak jen pod Win XP mohly, a krom občasného restartu jsem nenarazil na závažnější technické komplikace. Toto období relativní spokojenosti trvalo necelých 5 měsíců. Co, proč a jak se dozvíte později.
Za provozu byl notebook tichý a výrazně se nepřehříval. Displej mi vyhovoval, ač lesklý, za silnějšího osvětlení stále dobře čitelný. Klávesnice měla příjemnou a jasnou odezvu, USB portů dostatek (dva na pravém boku, dva vzadu). Kvalita obrazu webkamery je dostačující, stejně jako kvalita zvuku integrovaného mikrofonu, díky němuž odpadá nutnost vlastnit headset. Výdrž na baterie byla okolo dvou hodin při sledování filmu, což vzhledem k průměrné délce jednoho snímku stačí (na výrobcem udávanou výdrž tří hodin se mi za boha nepodařilo dostat).
Výhrady bych měl k umístění audio portů na přední straně-osobně tento trend nechápu. Zejména při cestování budou majitelé sluchátek s přímým konektorem tímto dloubáni do břicha, a vystaveni vyššímu riziku "zalomení". Wi-fi měla řádově o dvě až tři úrovně horší signál než u kolegů vlastnících Toshiby a dokonce Acery.
Suma sumárum, když se zpětně a střízlivě na celou věc podívám, tento notebook bych ke koupi nedoporučil. O detaily ohledně reklamačního řízení se v budoucnu velmi rád podělím a v souvislosti s tím uvažuji o zřízení rubriky "horor".

Konfigurace
Procesor : Intel Core Duo 1,73 GHz
Operační paměť : 1024 MB
Pevný disk 160 GB/5400 rpm
Grafická karta : ATI X2300, 128 MB
Displej : 15,4" WXGA (1280x800)
Mechanika : DVD±RW DL (Dual Layer)
1,3 Mpx webcam, mikrofon, wifi, gigabit LAN, čtečka SD karet, 4 USB
Rozměry : 365 x 269,5 x 28 - 40,5 mm
Hmotnost : 2,95 kg

Shrnutí

Klady
+ poměrně tuhá, solidně působící konstrukce
+ relativně dobrá klávesnice

Zápory
- velikost. Je o dost větší a vyšší, než ostatní 15,4" laptopy konkurence
- konstrukce se časem trochu rozvrže
- velký zdroj
- stříbrné části se po čase vydřou do černa (hrany, rohy)
- umístění audio portů uprostřed přední strany

Kde tento piece of crap koupit?
alza 15 100 CZK
Czechcomputer 17 721 CZK

Graffiti [názor]

Po přečtení článku na stránce Jihlavských listů a následné diskuze pod ním (do které jsem mimochodem také přispěl), bych se rád podělil o svůj názor na tuto problematiku.
Můj osobní postoj ke graffiti není vyloženě negativní, jsem otevřený různým formám projevu moderního umění. V případě graffiti však svobodné vyjádření v drtivé většině případů souvisí s vandalismem, tedy poškozováním cizího majetku.
Základní problém vidím v tom, že sprejeři nemají žádná vnitřní pravidla, která by je omezovala ve výběru míst. Takže mnohdy více než o uměleckou kvalitu díla jde o prestiž "spotu", tedy o to, aby okolo místa, kde je dílo umístěno, chodilo co nejvíce lidí a bylo na něj dobře vidět. To samozřejmě souvisí i se zvýšeným rizikem přistižení.
Když někdo postříká šedou betonovou konstrukci, budiž. Když někdo postříká zrezivělý most, budiž. Alespoň se ušetří za nátěr. Co ale v pořádku není jsou výtvory (především amatérů) na nových fasádách, poškrábaná skla a počmárané sedačky v MHD.
Přes svou otevřenost nenacházím pochopení pro ty, kdo to dělají. Já v tom vidím pouze neskutečnou neúctu k cizímu majetku. Jistě by milý sprejer, pokud by mu někdo například počmáral oděv, nepokládal tento akt za svobodné umělecké vyjádření, ale pravděpodobně by se tvůrce pokusil inzultovat. Narážím na to, že poškozování majetku je totéž, ať jej zastánci graffiti obhajují jakkoli.
Jak tedy donutit sprejery respektovat jistá pravidla?
V souvislosti s vymykající se situací město Jihlava přistoupilo k poněkud radikálnímu řešení, a sice vystavení jmen přistižených sprejerů. Docela rozporuplná metoda, okolo které se vedou vášnivé diskuze. Přistižený má pravděpodobně záznam v trestním rejstříku a za svůj přečin byl již potrestán, proč mu tedy ještě takto znepřijemňovat život?
Moje řešení je následující. Poprvé chycený sprejer by na své vlastní náklady musel uvést poškozenou věc do původního stavu, zároveň by měl nařízeny veřejně prospěšné práce, související s odstraněním výtvorů kolegů. Pokud by svou práci odvedl dobře, zvážil bych upuštění od záznamu v rejstříku trestů. Nejdůležitější je, aby trest za porušení pravidel byl jasný a přiměřený. Delikvent jej musí pochopit a přijmout, jedině pak bude podstata trestu výchovná a především to by měl být přeci jeho účel.
Při opakovaném přistižení jsem i já zastáncem trestů tvrdších, včetně odnětí svobody.
Jak jinak můžeme tyto nezávislé umělce donutit respektovat jistá pravidla a jejich tvorbu držet ve snesitelných mezích?
V dnešní době je mládež vystavena velkému množství podnětů, kterým nemusí zcela rozumět. Je na společnosti, zda dokáže svým potomkům srozumitelně vysvětlit, co je nevhodné a nabídnout alternativní vyžití tak, aby tito neměli pocit nedostatku.


Co je podle vás podstatou problému? Jak situaci řešit?

Groove Armada - Soundboy Rock [hudba]


Rád bych se tu s vámi podělil o dojmy z jednoho z mých nejoblíbenějších alb, a sice Soundboy Rock od britského dua Andy Cato (vl. jm. Andrew Cocup) a Tom Findlay, operujícího pod názvem Groove Armada. Tento projekt začal někdy kolem roku 1996, první album Northern Star bylo vydáno léta páně 1998, následovalo pár dalších, deska Soundboy Rock byla vydána v roce 2007, pět let po posledním albu. Po tak dlouhé odmlce by se dalo očekávat velmi kvalitní album a alespoň v mém případě se tato očekávání naplnila. Samotné duo jej hodnotí jako jejich nejzdařilejší.
A nyní k tomu, co se nejvíce líbí mně. Groove Armada se vždy bránila jakémukoli škatulkování, jejich tvorba vede napříč téměř všemi hudebními žánry. Od ambient, downtempa, přes reggae a triphop až po house a electronicu. Dlužno dodat, že všechny styly zvládají překvapivě bravurně - deska Soundboy Rock je toho důkazem a přes mix hudebních stylů působí neuvěřitelně uceleně.
Pokud nemáte vyhraněný hudební styl a rádi posloucháte příjemnou, oddechovou hudbu, nelze než toto album doporučit. 95%

Tracklist

1. Hasta Luego Mr. Fab
2. Get Down
3. The Things We Could Share
4. Save Our Soul
5. What's Your Version?
6. Paris
7. Love Sweet Sound
8. The Girls Say
9. Lightsonic
10. Soundboy Rock
11. Drop That Thing
12. Song 4 Mutya (Out Of Control)
13. From The Rooftops
14. See What You Get
15. What's Your Version? (Reprise)

Kde koupit?
popron.cz 229 CZK
vltava.cz 340 CZK
i-legalne 299 CZK

Klip ke skladbě Superstylin z alba Goodbye Country (Hello Nightclub)


Vítám Vás v novém prostoru. V crtcově prostoru

Zdravíčko,
jsem student marketingových komunikací, přivydělávám si jako servisní technik IT a recenzent. Na blogu informuji o tom, co mě zajímá, baví a vytáčí.

Oblíbené filmy

K zamyšlení
Svět podle Prota, Forrest Gump, Butterfly Effect, Město bohů, Zelená míle, Rain man
České filmy
Pelíšky, Pupendo, Obecná škola
Sci-fi, Fantasy
Equilibrium, Matrix trilogie, Pán prstenů (trilogie)
Pro zasmání
Ace Ventura : Zvířecí detektiv
Kreslené
Ratatouille, Za plotem, Pan včelka
Seriály
Hrdinové (Heroes)
The IT Crowd
Anime
Tenshi no tamago (Angel's Egg), Hrob světlušek, Ghost in the shell, Princezna Mononoke, Oheň a led

Oblíbená hudba
Kdo nechápe, nechť klikne na nadpis "Oblíbená hudba" a po pravé straně bude mít playlist s mými favority ;-)


Co mám rád
Hudbu, filmy, počítače, zvěř, rozebírání nejrůznějších zařízení, bastlení, občas procházku, tiramisu :-P

Co rád nemám
Primitivy, agresory, dechovku, krimiseriály, telenovely, kapustu

Sport
Cyklistika, Kung-fu, plavání, dále cokoli u čeho se dobře bavím






Related Posts with Thumbnails