Sennheiser PX200 zkušenosti [recenze]

Před dvěma lety jsem se rozhodoval, jaká sluchátka si vybrat. Pecky (tedy tzv. in ear sluchátka) mi už svým zvukem nedostačovaly a zároveň jsem nechtěl obrovská DJ sluchátka, ve kterých bych si připadal jako operátor radiostanice. Můj zrak tedy padl na třídu mezi dvěma uvedenými, na "minisluchátka".
Poté co jsem důkladně pročetl několik internetových diskusí a poslechl si kamarádovy Koss Porta Pro, byl jsem téměř rozhodnut. Přesvědčil mne neotřelý design a nádherné hluboké basy. Samozřejmě teď už vím, že se tato sluchátka vyrábí od roku 1984, tedy déle než tu působím já, ale nikdy dříve jsem si jejich přitomnost tak nějak neuvědomil. Jako další model v oblasti mého tehdejšího zájmu byla sluchátka pro mne ještě o něco tajemnější, a sice Sennheiser PX200. Na internetových diskusích si totiž jejich majitelé pochvalovali zejména dokonalou zvukovou izolaci od okolí.
Vyzbrojen teoretickými znalostmi obou modelů, vydal jsem se do místního elektra (pokud bude dané elektro mít zájem o zveřejnění názvu, očekávám, že zašle rozumný obnos na můj účet).
Přišel jsem tedy do obchodu a vyslovil svůj požadavek, tedy vybalení obou modelů za účelem porovnání. Prodavač se nejprve trochu zdráhal, ale nakonec mému požadavku vyhověl.
Nastartoval jsem tedy svou "empétrosku" Emgeton Enox EMX-830 a začal nejprve s Kossy. Už tenkrát mi ten zvuk přišel tak nějak uhučený, takže jsem si musel trošku pohrát s ekvalizérem, který byl přirozeně původně optimalizován pro "pecky". Byl jsem unešen... Přesto jsem ale chtěl vzykoušet i model konkurence.
Nejprve jsem měl jak já, tak prodavač problém, sluchátka vůbec uvést do použitelného stavu (jsou totiž balena složená). Nakonec se samozřejmě zadařilo, a já si tu nádheru nasadil. Překvapilo mne, že už tak nějak neslyším ruch prodejny. Ano to bylo to dokonalé tlumení, o kterém se vedly na fórech vašnivé debaty. Ještě chvilku jsem se rozhodoval, ale nakonec jsem sáhl po Sennheiserech.

Co mne tedy přesvědčilo vybrat si Senny?
1. Konstrukce.
Produkt německého výrobce působí daleko solidněji. Nikde nic není volně, nic nevrže. Naproti tomu Kossy jsou taková chrastítka. Jak někdo na jedné z diskusí vtipně poznamenal, vypadají jako "skládací rogalko". Tím však nemyslím že by Kossy produkovaly nějaké rušivé zvuky po nasazení. To absolutně ne.
2. Vzhled.
PX200 působí decentněji než Retro design Kossu. Nejsem si tedy zcela jist, zda se dá mluvit o retru, když se model v této podobě vyrábí beze změny již 22 let. Tedy beze změny vzhledu. Spekulace ohledně změny kvality a technologie výroby plastů přenechme jiným. Stejně tak porovnávání vzhledu. Každému co jeho jest.
3. Tlumení
Jak už jsem zpomenul, Sennheiser nádherně izoluje od okolí. Díky tomu nemusíte vytočit volume na max a užijete si celkem nerušený poslech. Prostě okolí neruší mě a zároveň já neruším okolí. Můžete si v autobuse pustit heavymetal na plno a nikdo na vás nebude divně koukat. Na druhou stranu doporučuji se více rozhlížet při přecházení silnice...
S Kossy vás nic nepřejede. Izolace z/do okolí v podstatě neexistuje. To je dáno konstrukcí náušníku, kterou ještě vysvětlím.
4. Zvuk
Koss hraje lépe basy, o tom žádná. Za to může opět konstrukce. Často jsem kvůli tomu četl na Koss kritiku, že zvuk je až moc zastřený. Možná ano, možná ne. Rozhodně lze tento neduh částěčně léčit ekvalizérem. Sennheiser neprodukuje tak masivní zvuk, ale velmi dobrého podání basů lze dosáhnout také. Správně, ekvalizérem.

Nyní pár faktů o obou modelech. Neměřil jsem amplitudy, zkreslení a podobné věci. Nemám na to vybavení ani chuť a podobné informace pro mne jakožto laika nejsou směrodatné. Mimoto jsem přesvědčen, že už to někdo dávno udělal, takže google.
Dále jsem přidal model Sennheiser PX100, jelikož se svými charakteristikami modelu Porta Pro blíží nejvíce. Ještě jednou bych rád upozornil, že porty a PX200 jsou neporovnatelné modely, vzhledem rozdílnosti konstrukce náušníku. Nelze tedy říci, který z těchto dvou modelů je "lepší". Každému vyhovuje něco jiného.

Sennheiser PX100
• kmitočtový rozsah : 15 - 27000 Hz
• impedance : 32 Ohm
• zkreslení : 0,1 %
• akustický tlak (citlivost) : 114 dB (SPL)
• typ sluchátek otevřená, dynamická
• konstrukce náušníku : supraaural
• délka kabelu 1,4 m
• hmotnost bez kabelu 60 g
• Konektor : 3,5 Jack přímý

Sennheiser PX200
• kmitočtový rozsah : 10 - 21000 Hz
• impedance : 32 Ohm
• zkreslení : 0,1 %
• akustický tlak (citlivost) : 115 dB (SPL)
• typ sluchátek uzavřená, dynamická
• konstrukce náušníku : supraaural
• délka kabelu : 1,4 m
• hmotnost bez kabelu : 60 g
• konektor : 3,5 Jack přímý

Koss Porta Pro
• kmitočtový rozsah : 15 - 25.000 Hz
• impedance : 60 Ohm
• zkreslení : < 0,2 %
• akustický tlak (citlivost) : 101 dB SPL (1 mW)
• typ sluchátek : otevřená, dynamická
• konstrukce náušníku : supraaural
• hmotnost : 80 g
• délka kabelu : 1,25 m
• konektor 3,5 Jack zahnutý
• redukce 6,3 Jack

Rozdíly konstrukcí jsem mimo jiné popsal v článku vybíráme sluchátka.
Ve skratce-otevřená konstrukce nabízí lepší podání basů, ale menší izolaci od okolí, protože měnič je ve sluchátku umistěn tak, že mu z obou stran nic nebrání v pohybu (vnější strana náušníku, pokud tam vůbec je, je průzvučná)
Naproti tomu uzavřená konstrukce zabraňuje pronikání zvuku z/do okolí, což je vykoupeno slabšími basy a nižší maximální frekvencí.

Mám na blogu reklamu [info]

Vážení přátelé, ano. I já už mám na svém blogu reklamu a sice Google AdSense. Kdo službu neznáte, pak vězte, že se jedná o propracovaný reklamní systém, který přizpůsobuje obsah reklam obsahu stránky. Nestane se vám proto, že na webu arcidiecézní církve bude reklama na prezervativy.
Proč jsem se ale k tomuto kroku odhodlal já? Rozhodně ne v touze po mamonu, trišna* mi nic neříká, jsem zarytý asketa. Je to spíše jen pokus, nerad bych se následkem tohoto kroku stal korunářem (obdoba milionáře, avšak s diametrálně odlišným stavem konta, když zrale zvážím míru návštěvnosti, pozn. autora) a dokonce v pravidlech AdSense reklamy se praví :
"Nesmějí uživatele vybízet ke kliknutí na reklamy Google prostřednictvím frází typu "klikněte na reklamy," "podpořte nás," "navštivte tyto odkazy," nebo podobných výrazů."
Proto vás vyzývám NEKLIKEJTE NA NI! Zbytečně tak zkazíte mou prostou dětskou duši a uvrhnete mne v pokušení a honbu za trišnou*.

Poznámka : Prasátko na obrázku se rozhodlo vydat peníze dobrovolně. Autor popírá, že by zmíněnému subjektu bylo nějak vyhrožováno, případně ublíženo.

* trišna - pojem, kterým se v buddhismu označuje slepá touha po majetku a pokušení. Svádí člověka ze "správné cesty", což vede k neustálé honbě za uspokojením tužeb, kterého v materiálním světě nelze dosáhnout

Portishead [hudba]

Portishead se poprvé objevili v roce 1991 v Bristolu ve složení Geoff Barrow, Beth Gibbons a Adrian Utley. Barrow měl za sebou spolupráci s interprety jako Massive Attack, Tricky, Beth zpívala po barech a Utley hrál jazz na kytaru.
Žánrově se tato formace řadí především do trip-hopu a downtempa, ale kdo slyšel, ví, že jsou mnohem dál.
Zvuk je velmi osobitý a to zejména díky prazvláštně tklivému a naléhavému tónu v hlase zpěvačky Beth Gibbons.
První album Dummy spatřilo světlo světa léta páně 1994. Následovala deska Portishead, vydaná roku 1997. Zvláštností je, že jednotlivé skladby byly nahrány orchestrem a poté vylisovány na vinyl, pro dosažení typického zrnitého zvuku.
Následovalo vydání žívého koncertu v New Yorku 1998. Jednotliví členové se věnovali spíše sólovým drahám a osud Portishead byl velmi nejistý. Po dlouhých sedmi letech se objevili na live koncertě pro oběti tsunami v Bristolu, ale nové album vydali až v dubnu 2008, deset let od alba posledního.
Novinka má název Third a rozhodně stojí za poslechnutí. Oproti předchozím albům je poněkud
"elektroničtější", tedy méně instrumentální, bubny jsou razantnější, ale nezapomenutelný hlas Beth Gibbons zůstal, přestože se občas v záplavě syntetizérů malinko utápí.
Zvuk nového alba je jiný, agresivnější, přesto je z něj stále cítit melancholie a beznaděj, takže lék na jarní depresi v Portishead rozhodně nečekejte.

Skladba Glory Box z alba Dummy


Machine Gun z novinky Third

Jak rozebrat LCD monitor a předělat podsvícení na diodové [howto]

Upozornění : Autor článku nenese jakoukoliv zodpovědnost za újmy na majetku či zdraví, které si způsobíte během realizování níže uvedeného návodu.

Přestože jsem doposud nevysvětlil, co mám v plánu s upraveným napájecím kabelem, vrhnu se hned na další mimotovární modifikaci.
Dnes jsem totiž narazil na poměrně zachovalý LCD monitor. Vzal jsem jej do dílny a podrobil testování. Tento typ zřejmě potřebuje externí napájení 12V, což vyřešil laboratorní zdroj.
Připojil jsem jej na můj "dílenský jukebox*" a započal s testováním. Po zapnutí jukebox PC kontrolka na monitoru změnila svou barvu z oranžové na zelenou, což bylo dobré znamení. Při pozornějším zkoumání bylo patrno, že displej skutečně zobrazuje, evidentně však nefunguje podsvětlení.
Co teď? Přestože jsem displej nikdy nerozebíral, rozhodl jsem se, že to tentokrát risknu. Buďto jej zprovozním, nebo ho vrátím do odpadu, kam patří. Každopádně do dílny by se namísto stávajícího obstarožního CRTéčka hodil.
Nejprve bylo nutné odstranit podstavec a zadní kryt. Vše je uchyceno křížovými šrouby standartní velikosti, s demontáží tudíž není problém.
Uvnitř jsou dva kryty z leského plechu. podlouhlejší patří napájecímu obvodu podsvětlujících výbojek, toho času s největší pravděpodobností nefunkční. Čtvercový kryt patří jednotce, jejíž
význam a účel je mi prozatím skryt.











Demontáží dalších čtyř šroubků jsem osvobodil vnitřní část od plastových krytů. Při odstraňování předního bylo zapotřebí odpojit prvky ovládacího panelu. Vytáhnout konektor naštěstí nepředstavuje vážný problém.










Nyní přijde na řadu hlavní zadní kryt. Po odstranění příslušných šroubů bylo třeba odpojit konektor, který propojoval tajemný čtvercový obvod, a dva menší konektory zapojené do invertoru výbojek.










Pouhé dva šroubky a kousek lepící pásky mne dělil od vyjmutí osvětlovací konstukce. Bingo.










Konce katod jsou dosti tmavé. Možná je to běžným používáním, možná v důsledku závady.










Abych ověřil svou teorii o vadném podsvětlení, vložil jsem do místa, kde byly předtím katody, vysoce svítivou bílou LED diodu, a smontoval nejnutnější části displeje dohromady.










Po rozsvícení bylo nerovnoměrné podsvětlení velmi patrné. což mi ovšem v zásadě nevadilo, vzhledem k faktu, že se jedná pouze o testovací fázi.










Připojil jsem napájení a s-video a nahodil jukebox. Vše kupodivu fungovalo napoprvé a já si mohl i přes mizerné podsvětlení vychutnat boot, úvodní obrazovku a následně i pracovní plochu.










Co nyní s displejem? Buďto zajdu do elektra, nakoupím pár diod, z nichž zrobím podsvětlení , nebo demontuji podsvětlovací jednotku z displeje jiného (nefunkčního adepta s funkčním podsvětlením už mám) a tuto instaluji.
Sám zatím nevím..

* "dílenský jukebox", "jukebox PC" apod. je výraz, který používám pro počítač nevalného výkonu, který používám v dílně převážně pro přehrávání hudby

Vybíráme sluchátka [názor]

Pokud toužíte po kvalitní reprodukci, pravděpodobně se ohlížíte po nějakých lepších sluchátkách. Tento článek má za cíl výběr ulehčit zejména objasněním pojmů, se sluchátky spojených. A protože džungli kabelů a sluchátek se nezřídka vyskytne nějaké cizí slovo, rád bych uvedl několik výrazů, které byste mohli během komunikace s domorodci potřebovat.




Konstrukce sluchátek
Otevřená konstrukce - Náušník je z průzvučného materiálu, případně je měnič uchycen pouze v konstrukci. Výsledkem je velmi malá izolace z/do okolí a velmi dobré podání basů
Uzavřená konstrukce - Vnější konstrukce náušníku je z neprůzvučného materiálu, tím je dosaženo výborné zvukové izolace. Na druhou stranu podání basů je slabší
Polouzavřená konstrukce - Vlastnostmi mezi předchozími dvěma. Vnější mušle je z poloprůzvučného materiálu.

Konstrukce náušníku
Intraaural - sluchátka do uší. Lze je dále rozdělit na :
pecky (ear-bud) - vkládají se na konec zvukovodu
špunty (in ear monitor) - zavádějí se do zvukovodu
Supraaural - sluchátka, ležící na ušním boltci.
Circumaaural - sluchátka, jejichž polstrování obklopuje celý boltec.

Základní pojmy spojené se sluchátky
Impedance - "odpor" sluchátek, uvádí se v ohmech. Čím je vyšší, tím silnější vstupní signál sluchátka je třeba, zároveň se stoupající impedancí stoupá i spotřeba
Citlivost - závisí na ní akustický tlak, měří se v decibelech. Obojí souvisí s maximální hlasitostí, hodnoty okolo 100dB jsou naprosto dostačující
Kmitočtový rozsah - frekvence, které jsou sluchátka schopná přehrát. Obecně čím nižší frekvence, tím hlubší basy, čím vyšší frekvence, tím vyšší výšky. Berte však v potaz, že ucho běžného člověka slyší kmitočty od 20Hz do 20 kHz. Přesto je však lepší vybírat sluchátka s mírným přesahem". Máte pak jistotu, že slyšitelné frekvence zahrají bez zkreslení.
Zkreslení - čím nižší je tato hodnota, tím věrnější reprodukce se vám dostane. Pokud přehráváte MP3 na zařízení za pár stokorun, tato hodnota vás příliš zajímat nemusí.

Foobar2000 [software]

Každý z nás si jistě na PC občas poslechne nějakou hudbu. ovšem valnou většinu pravděpodobně během přehrávání nezajímá spektrometr ani jiné vizualizace a podobné zbytečnosti, kterými přesto tento produkt také disponuje. Alespoň já chci kvalitní zvuk a jednoduchý a přehledný přehrávač. A ten jsem právě ve Foobaru našel. Dlouhou dobu jsem používal též velmi kvalitní Winamp, ale chtěl jsem zkusit něco nového a Foobar mne oslovil nejvíce.
Foobar narozdíl od ostatních "media playerů" nepodporuje přehrávání videa, ani nenabídne tuny skinů. Je to prostě jednoduchý přehrávač, kladoucí důraz na kvalitu zvuku a jednoduchost ovládání. A svou úlohu zastává více než dobře. Kromě standardních formátů disponuje také kodeky pro Ogg Vorbis, MPC či bezestrátový FLAC (případně APE, tedy Monkey's audio, pro ten je však třeba kodek doinstalovat). Mohu zodpovědně prohlásit, že Foobar2000 disponuje nejefektivnějším řešením playlistů, s jakým jsem doposud měl tu čest. Jednotlivé seznamy jsou totiž vyvedeny ve formě záložek. Nemusím tedy pokaždé otevírat jiný playlist z určitého umístění, ale prostě kliknu na záložku. Snazší už to snad ani být nemůže.
Výčet předností ovšem zdaleka nekončí. Přehrávač umí konvertovat hudbu do všech běžnějších formátů (plugin), funkcí ReplayGain lze docílit jednotné hlasitosti přehrávání všech skladeb, a zajisté potěší jednoduché nastavení rozmístění jednotlivých prvků.
Kdo už má načtených pár článků, pravděpodobně tuší, jak to dopadne.
Ano, uvedený program je zdarma! Za tuto neskutečnou cenu získáte přehrávač, který je sice jednoúčelový, zato však svou práci odvede na jedničku. A to se vyplatí ...

Operační systém : Microsoft Windows XP, XP 64-bit, Windows Server 2003, Vista
Hardwarové nároky : Vycházejí z HW nároků podporovaných systémů

Interface, nastavení vzhledu

Jak rozebrat PC zástrčku [howto]

Následující článek bude trochu tajemný, pokud tedy patříte mezi nedočkavé jedince, raději číst přestaňte.
Na několika následujících fotografiích názorně ukáži, jak lze "vypreparovat" vnitřní část s konektory z běžného napájecího kabelu od PC

Budeme potřebovat :
- přívodní kabel od PC
- ostrý nůž
- štípačky

Začít můžeme od nějaké ostré hrany, vnější plášť má zhruba 2mm. Postupujte dále, odlupujte, ořezávejte. Pokud patříte mezi ty alespoň trochu zručné, odměnou vám krom původního počtu prstů bude i vnitřní část napájecího konektoru, která se sestává z plastového držáku vnitřních kontaktů a samotných kontaktů. Držák je pravděpodobně dvoudílný, takže jeho případná demontáž je již dílem okamžiku...
Proč jsem to ale vlastně celé udělal? Jak už jsem v úvodu napsal, tento článek není pro nedočkavce ;-)

Několik názorných fotografií, pořízených během realizace

Maxtor One Touch 4 Mini [recenze]

Tentokrát se podělím o zkušenosti s přenosným diskem. Po dlouhém rozvažování padla má voba na disk Maxtoru. Proč se dočtete níže.
Výhody a nevýhody jednotlivých formátů externích disků jsem již představil. Bystrému čtenáři je proto jasné, proč jsem si zvolil právě 2,5" disk. Kvůli jeho přenosnosti. One Touch Mini IV je díky své velikosti a váze opravdu nenáročným společníkem. Přiložený USB kabel slouží kromě přenosu dat zároveň jako napájecí a pokud by napájecí napětí jednoho USB portu nestačilo, je zde ještě druhá větev s dalším konektorem. Horní plocha disku je vyrobena z kartáčovaného hliníku. Tento velmi specifický vzorek doplňuje vkusné laserem gravírované logo výrobce. Na hraně pod ním je One Touch tlačítko, podsvětlené indikátorem provozu. Na levé hraně pak nalezneme mini USB konektor. Spodní strana disku je pogumovaná, což je dle mého velké plus, neboť je tak opět alespoň nepatrně sníženo riziko stržení z podložky. Na některých druzích povrchů je přilnavost opravdu slušná. One Touch tlačítku je možné pomocí nainstalovaných utilit přiřadit nějakou funkci (např. záloha, obnovení systému). Těchto služeb jsem zatím nevyužil. Tento disk mne přesvědčil svým vzhledem, rychlostí i cenou, přestože hlavním rivalem byl jeden z nejprodávanějších přenosných disků - Western Digital Passport 2. Ten jsem zavrhl kvůli nízké rychlosti a citlivému povrchu. Zde malé srovnání s hlavním rivalem od Westernu Fotografii jsem si vypůjčil ze serveru reviews.digitaltrends.com, neb disk konkurence nevlastním.












Porovnání rychlostí jednotlivých disků, jak jej uveřejnili na reviews.cnet.com




















Disk je kompatibilní jak s OS Windows, tak Mac OS X a linux. Musím říci, že jsem byl příjemně překvapen, neboť jsem doposud druhou napájecí větev použil vyjímečně, disk fungoval bez problémů pouze s jedním konektorem, a to i na starších noteboocích a PC s USB 1.1. Přesto některým majitelům disk fungoval až s napájeným USB hubem, ale to bych přisuzoval spíše zastaralosti harwaru.
Příjemná je také záruka na disk, 5 let se mi zdá jako nadstandartní a velmi rozumná doba. Je vidět, že výrobce svým diskům věří.

Velikost: 124 x 81 x 15 mm
Váha: 205g
Rozhraní: USB 2.0
Disk: 160GB/5400 rpm (ve skutečnosti 149 GB)
Vyrovnávací paměť: 8 MB

plusy
+ velikost
+ cena (patří mezi řádově nejlevnější disky)
+ kvalitní dílenské zpracování
+ rychlost
+ nízká úroveň hluku
+ záruka

minusy
- dodávaný software funguje pouze pod os Windows

Kde koupit?
czechcomputer
alza.cz

Dokončen přesun [info]

Zdárně se mi podařilo přesunout články z původního umístění na crtec.blogspot.com
Od této chvíle už se můžete těšit na zbrusu nový obsah. Rozhodně přibude nějaká ta recenze, názor a dokonce možná fotografie tuningu postaršího PC, do kterého jsem se doslova pustil ;-)

Skyline - Escapism [hudba]

Konečně se mi dostalo do spárů nové album Skyline.

Skyline jsou velmi těžko hudebně zařaditelní. Jejich hudba by se dala zjednodušeně popsat jako
popově pojatý drum and bass/breakbeat. V jednotlivých skladbách se objevuje velmi často elektrická kytara, příležitostně saxofon, případně dokonce cello. Skyline prostě mají svůj styl a rozhodně jim to prospívá.
Přesto pro mne bylo poslední album lehkým zklamáním. Z předchozích alb Riders in the store (2001), Urbanica (2004) a Virginplatonicpanic (2006) byla cítit radost a energie, s jakou se tvůrci do jednotlivých skladeb pouštěli. Nové album je ale jiné. Dovoluji si srovnání se Stereo MC's - dokud tvořili underground, atmosféra byla bezvadná a každá skladba jedinečná, ovšem jejich nejnovější deska toto kouzlo poněkud postrádala.
Ale zpět ke Skyline. Escapism není rozhodně špatné album, jen mu chybí onen zvláštní náboj. Na mne osobně působí spíše monotónně-uspávacím dojmem, řeklo by se, že oproti původnímu stylu poněkud více "zklidnili". Před koupí rozhodně doporučuji poslechnout, připadně sáhnout po něčem z předchozí tvorby. Každopádně nic nezkazíte návštěvou živého vystoupení, protože tam si Skyline nadále drží svou kvalitu a energický přednes.

Seznam skladeb :
1. Escape
2. Hanging around
3. Easygoing
4. Intense
5. Poster boy
6. Approaching my space
7. Decision
8. Sonic souls
9. S-boy
10. Play it cool
11. Rising

Oficiální stránky Skyline

Kde koupit?
Vltava.cz - 314 CZK

Klip ke skladbě Pretty Princess natočený v hotelovém pokoji

Love the Way Live, palác Akropolis